úterý 8. září 2015

Testuji (4)






Jak jsem slíbila, tak činím? Že by?? 
Aneb ano opravdu, opět se hlásím s článkem! Nevídané, neslýchané! Ne, nepůjde o žádná moudra, jen Vám ukáži, co nového jsem ochutnala a jestli dávám palec hore ! :) A mám spousty dalších nápadů, aneb prokrastinace může začít a jsem blogu zase otevřená! 
Jen jsem si povšimla, že přes prázdniny, když jsem tu nebyla, tak trochu klesla návštěvnost, ale to nevadí, dělám to i pro sebe, takže to tu znovu rozjedeme! :)


Opět začínáme tyčinkou a opět proteinovkou od Nutrend :) Tentokrát příchuť jahodový cheesecake. Vzala jsem si ji proto, že jsem na ni slyšela/četla největší ódy.
A můj názor? Upřímně, ano, byla dobrá, ale že bych byla unešená, to ne. Chuťově super, ale konzistence mě trochu zklamala. Taková moc žvýkavá, nevím, jestli to bylo horkem nebo prostě tím, že taková má být.

V proteinovkách pokračujeme. Tato měla příchuť peanut-caramel.
Přečtěte si to ještě jednou a myslím, že je hned jasné, jaké to bylo. L-U-X-U-S! A to jsem ji jedla úplně roztopenou. Ale to mi vůbec nebránilo abych ji slupla jako malinu, u toho měla od toho všechny prsty i obličej, a ještě vylízala i obal. Fakt, lahůdka! :)

Neptejte se mě, proč ta fotka nejde obrátit, ale prostě nejde. Tak jen lehce nakloňte hlavu no :D
Určitě mnozí z vás znáte tyto rostlinné paštiky, dají se koupit například v Dm okolo 30 kč. Jsou vhodné pro vegetariány a vegany, neobsahují chemická barviva ani konzervanty. Já měla tuhletu s hlívou. Chuťově byla poměrně nevýrazná, ale špatná nebyla :) Určitě jich ochutnám více!


Raw Energy tyčinky jsem viděla všude na instagramu, kolik lidí je papá, a tak jsem musela i já.
Až mě zaskočilo, jak byla sladká! A to tam nejsou vůbec přidané cukry! Příchuť meruňka s kešu mi chutnala, takže určitě vyzkouším další :)

Jedna z veleznámých proteinovek Quest Bar s příchutí čokoláda a arašídové máslo.
Jak to jen říct. Nebyla špatná, chutnala po čokoládě i máslíčku, ale nemůžu říct, že bych z ní skákala radostí. Za tu cenu prostě podle mě neodpovídá celkový dojem.

A na závěr jeden oříškový flapjack. jedná se o poměrně levný z Albertu, stál tuším 16 kč. A není si na co stěžovat, levný, dobré složení, krásně zasytil a dodal energii, prostě paráda :) Samosebou mám ráda i ty od Wholebake, ale tyto jsou cenově rozhodně příznivější :)











sobota 5. září 2015

První týden

Zase se opět jednou hlásím!
Po prvním týdnu...
..ale prvním týdnu čeho? Ve skutečnosti toho bylo poněkud hodně!


Tak asi hodně z nás abolvovalo první týden školy. Takže i já s ním začnu.. A jak to bylo?
No šílené! Od prvního dne, kdy nás tam nechali sedět celé tři úmorné hodiny, aby do nás hustili, jak jsme teď ti nejstarší, nejchytřejší a kolik nás toho v maturitní ročník čeká. Takže ano, jestli nás chtěli totálně vyděsit a zhodit naše sebevědomí někam pod bod mrazu, povedlo se.
S kamarádkou jsme byly ještě zvoleny třídními předsedy! Juch! už se opravdu moc těším, až budu s tou naší třídou ignorantů řešit, jaké chceme trika, šerpy nebo jak to bude s nástupy na ples. Jako jo, na jednu stranu je fajn, že si to budeme alespoň trochu ošéfovat, tak jak my samy chceme, ale na druhou stranu...ve třídě opravdu nemáme dobré vztahy a poslouchat "Jééžíííš, to nee, to je trapné!" a "To dělat nebudu" a podobné se mi taky nechce. V tomto jediném mě utěšuje, že už jen rok! Jen rok a už je nemusím vidět..


Jediné, co mě tak zachraňuje a zachraňovalo celý tento týden, je posilovna!
Ano, odhodlala jsem se, zatla zuby a šla tam! A hlavně, mě to strašně chytlo. Takže jsem tam každý den po škoel radostně běžela znovu, nic nehledíc na to, že mě ješě bolí partie ze dne předtím. Prostě mi to naprosto pomáhá si vyčistit hlavu od běžných věcí, nemusím myslet na školu a na jiné problémy... Odreaguju se, vydám ze sebe všechno a plná endorfinů a namotivovaná se vracím domů. Takže yes, posilka? Za mě palec hore!! :)

Dále je to také první týden, co je má sestra vdaná paní. Nadšeně si to oslavuje a užívá někde na Krétě, zatímco my tady jedeme jak šrouby, hlídáme jí psa a netrpělivě očekáváme, jestli nám něco doveze.


První týdny bývají vždy náročné, je to obvykle počátek něčeho nového nebo, jako v případě školy, navrácení do starých kolejí. A jde tady vidět ten kontrast. Když se jedná o něco, co vás opravdu baví, tak čas letí rychlostí blesku, ani nestačíte mrknout a hodinu a půl (v posilce) máte za sebou. Ale ručičky na hodinách v hodinách matiky aby člověk ručně tlačil. Nevím, co o tom soudit.
Jen že abyvám daná činnost něco dala, tak vás přece musí alespoň trochu bavit, být pro vás záživná, ne? A já nevím, vrátila jsem se po 2 měsících, co jsem byla pryč, zpátky mezi své spolužáky a musím se přiznat, že mi nechyběli ani trochu. Naopak, ještě nezmizela loňská ponorka a averze je snad ještě větší. Jasně, je pár výjimek, potvrzujících pravidlo, ale nevím.
Jsem z toho upřímně taková zmatená a otrávená. Nechce se mi nic dělat, cítím se divně. Nejradši bych to prostě přeskočila, rovnou měla červen a všechno za sebou. Ne že bych se tak bála samotné maturity, zkoušky, ale prostě nechci absolvovat to těžké (ne)domlouvání, všechny ty seminárky a písemky, rozhodování co dál...

Omlouvám se za zvláštně laděný konec článku. Ale s tím pochmurnějším počasím jdou na mě typicky filosofické myšlenky a moc uvažuji. (a taky mám dnes rest day, takže nejsem nadopovaná adrenalinem). Doufám, že Vaše první týdny probíhaly lépe.


pondělí 31. srpna 2015

...tak nám to končí!

Přeji pěkné pondělí odpoledne!
Dnes jen něco málo do deníčku.. Takové menší shrnutí prázdnin, protože nám již zítra končí (fuuuj, to zní fakt strašně!).


Léto uteklo jako voda. Nevím, jestli to bylo i tím, že jsem fakt většinu času trávila na brigádě a makala, ale jako by to bylo včera, co končil třeťák.
Možná si říkáte, že když jsem většinu času pracovala, tak nemám moc zážitků. Asi nemám tolik prožitků jako ti, co měli volno a objížděli akce, bavili se s přáteli. Ale nemohu říct, že bych byla úplně bez nich. Naopak, hodně mi to dalo. Hodně jsem se naučila být samostatná, přece jen jsem byla dlouhý čas bez rodičů. Taky jsem poznala spoustu nových lidí, kteří mi zůstanou v srdci určitě ještě na dlouhý čas. Prací za barem se taky hodně pozná povaha lidí, trénuje trpělivost, což já potřebuji jako sůl.
A poslední týden strávený přípravami na svatbu, která vyvrcholila v sobotu. Zvláštní, že člověk plánuje, připravuje programy a všechno tak dlouho a samotný den D pak uteče jako voda! Ale musím říct, že to bylo parádní :) Užila jsem si to maximálně, pobrečela si, přežrala se jak to prase, po delší době se opět setkala s rodinou a některými přáteli, prostě paráda! :)

čtvrtek 27. srpna 2015

My Dishes 1.3 aneb jak jsem si dopřávala o prázdninách

Zdravím s dalším článkem!
Musím se přiznat, že jsem si říkala "Hned jak přijedu domů, bude tu článek za článkem".. A realita? No, všichni ji vidíme.
ALE... mám spousty ospravedlnění! :D
Za prvé, blížící se svatba. Ano, jako svědkyně mám spousty povinností, od psaní kartiček, cvičení svatebního pochodu po obcházení kosmetiček a jiných zkrášlovacích zařízení se sestrou. Sobota se neúprosně blíží a já jen doufám, že se nic nepokazí a že se mi u obřadu nerozteče všechen ten perfektní make up, jak budu brečet.
Za druhé, návrat domů po dvou měsících a zaklimatizování se je trochu náročnější. Mám v podstatě jen týden prázdnin a měla bych toho stihnout spousty. Udělat si pořádek ve školních věcech i těch normálních a jediné, kam jsem s touto aktivitou postoupila, je neskutečný bordel na mém stole. Proto teď radši sedím v kuchyni a píšu na notebooku tady #somlina A ANO, mám znovu notebook! :)
Za třetí..je venku prostě hezky a já jsem si tak odvykla na svou aktivitu na internetu, že je těžké se navrátit zpět.. A ani se mi zase tak moc nechce.. Být bez facebooku a podobných byla příjemná změna...uvolnění..
A už končím s těmito kecy. Je mi jasné, že jakmile začne školní rok, tak tady budu zase pečená vařená.. aneb cokoliv jen ne se učit..

Vrhneme se radši na to jídlo, já si ráda připomenu, jaké všechny dobroty jsem do sebe cpala! :)

Tak na této pochoutce jsem si pochutnávala ještě doma. Šmakoun Mexico, brambory, salát a rajčata :) Jednoduché a dobré!

sobota 22. srpna 2015

Finally at Home...

Ahoj, ahoj, AHOJ!
Ano, je to tak, jsem zpátky. Nemyslím tím jen zpátky na blogu a v internetovém světě vůbec, ale hlavně zpět doma. Dva měsíce mi upřímně utekly jak voda a teď bych jen potřebovala ty prázdniny! :D Těch se asi bohužel už asi příliš nedočkám, poslední týden je zahrabaný v přípravách na sestřinu svatbu, která je přesně za týden! Fuu!

Trochu se tu teda rozepíšu, co jsem teda všechno dělala a tak, aledo podrobností to asi úplně nepůjde, to bychom tu byli tak přes 5 článků! :D Takže aspoň stručně! :)

A kde že jsem to vlastně byla?
Český ráj, Kemp Sedmihorky, restaurace (nebo jak to bazvat) Koupák :) Příjemné místo, schované mezi lesy a skálami, prostě v přírodě. Kdo znáte Český ráj, určitě víte, že je to fakt ráj na zemi. Čistá příroda, snaha ji chránit je tu fakt až hmatatelná.
K brigádě jsem se dostala přes našeho známého, který kemp vlastní. Takže kontakty fungují, ale zajisté všichni víme, že to skoro jinak ani nejde v dnešní době.
Tak abych vám popsala, jak to vlastně fungovalo, protože se nejedná o klasickou restuaraci, ale spíš jakýsi "bar". Přijde se dovnitř, obejdná se pití a jídlo a jde se sednout ven s pitím. Z vedlejšího okýnka se pak zařve číslo na jídlo a vy si jej jdete vyzvednout.
Já pracovala na obou pracovních pozicích, i za barem, i v kuchyni. Abych se nenacpala všude, žee....Bavilo mě to obojí, i když po třech dnech na jednom místě si to člověk vždycky rád prohodil.
Na baru jsem točila pivo, kofolu, malinovku, nabírala zmrzlinu, dělala kávu, podávala cukrovinky a tak. Byly dny, kdy byla řada až ven a já se neposadila několik hodin v kuse. A teď hlavně rychle, kvalitně a synchronizovaně s druhým člověkem. Do toho počty, vracení peněz a neustálý úsměv na tváři - možná to nezní náročně, ale když tohle děláte 12 hodin v kuse, tak to teda náročné je!
V kuchyni se ráno připravila polívka ze 2-3 hotovky, jinak se dělaly pizzy, hamburgery, hranolky, palačinky.. Co se dalo jsme dělali po domácku.. Takže vlastní těsto jak na pizzu tak palačinky, maso na burgery jsme si taky připravovali, žádné polotovary.

Prostě práce bylo dost a tím, že jsem tam byla ubytovaná a měla možnost v podstatě dělat furt, taky toho náležitě využívali. V práci jsem byla skoro nepřetržitě, jeden den volna třeba po týdnu. A věřte, že jet týden v kuse 12-13 (chodí se a odchází dřív, ať se vše uklidí/nachystá) je docela masakr! Na druhou stranu kdybych to tak nechtěla, mohla jsem si říct. Ale mně to nevadilo, zamakala jsem si, vydělala si a mám ze sebe dobrý pocit.. Byla jsem chválena, že mi to jde, a to mě taky hřálo na srdíčku.
Více volna jsem měla třeba v období, kdy mě přijeli navštívit naši a sestra se snoubencem, šli jsme samosebou na pár výletů, podívat se do skal, na hory, do Jablonce :)

A co cvičení a jídlo? Zpočátku jsem měla strach, že na to nebudu mít vůbec čas, že to dopadne jak loňské léto ( o kterém jsem psala zde ), ale naopak! Ano, jedla jsem víc a ani né zas tak clean věci, ale žádné přežíračky a alkohol se nekonaly. Cvičila jsem stejně jako doma, 6krát týdně. Radši jsem si ráno přivstala a byla jsem na sebe hrdá. Nabrala jsem nějaké svaly, jde to vidět a jsem se sebou spokojená! Doma jsem sice zjistila, že jsem půl kila shodila, ale zas tak mě to neštve, je to akorát pokyn k tomu, abych jedla ještě víc - což mi fakt nevadí - a to mám pocit, že jím pořád! :D
Navíc mě čeká ta sestřina svatba, takže jeden obrovský cheat day, na který se moc těším!! :)


Taky jsem 10.8. oslavila své osmnácté narozeniny! A co k tomu říct? Cítím se pořád stejně, rozum žádný, nejradši se koukám na pohádky. A když už můžu oficiálně pít, kouřit, tak jsem zjistila, že mi to stejně nechutná a že mě to vůbec neláká! :)


Své léto jsem prožila poměrně naplno, byť se to nezdá, vzhledem k tomu, že jsem neustále makala. Ale strašně mi to dalo! Poznala jsem spoustu skvělých lidí, naučila se novým věcem a to nejen těm praktickým v kuchyni a tak, ale i do života. Co očekávat od lidí, jak zachovat klid.. Prostě se cítím naplněná, plná dojmů, zážitků.. Jasně že mi chyběli všichni mí kamarádi, ale holky za mnou přijely, a ti kteří se za celou dobu neozvali.. Aspoň vidím, jaké to "přátelství" je..
S internetem a signálem to bylo hodně slabé, takže proto žádné články, žádné zprávy.. Ale musím se přiznat, že taky super odpočinek. Neřešit facebook, mejly... Prostě klid :)
Ale na blog jsem se těšila! :) Takže jsem zpět, snad v plné síle.. Mám hormadu fotek, tak dýžtak dodám ve více článcích, pokusím se to teď trochu rozjet.. (klepuuu! :D )
Povídejte, přehánějte, co vaše prázdniny? :) A chyběla jsem vám aspoň trochu? :D
Vaše
Miss Nothing :)