středa 11. února 2015

Testuji (2)

Tak je na čase ukázat, co nového jsem opět vyzkoušela :) Zase se mi toho nakupilo, takže to radši zfoukněme co nejdřív, než se mi toho navrší až nad hlavu :D

Jinak (musím zaklepat), tento týden je mi dobře, bolesti břicha necítím (a opět klepuuuuuuuuuu!), mám pocit, že se cpu, ač vím, že makra naplněná ještě zdaleka nemám. Ale na denním pořádku jsou odpolední svačinky nebo noční - a dokonce v jeden den jsem měla tuším obě! Pravda, cvičím do toho, to je prostě moje závislost, které se nedokážu vzdát.. Bez pohybu by to nešlo! Ale jak více jím, cítím se lépe, není mi už taková zima, cítím se plnější energie, dokonce bych řekla, že i svět mi přijde barevnější (a tím fakt nemyslím to, že se sníh přeměnil na podivnou hnědou tající břečku!).
Mám jakousi lepší náladu, větší chuť se bavit - tak snad mi to zůstane. A obzvlášť na víkend, který bude náročný. Nejen fyzicky (čeká mě další ples, juhů!), ale i psychicky (někdy je možné to vědět dopředu..ale stejně je to neovlivnitelné)

Ok, přestanu se vykecávat a jdeme na to!

Tak začneme těmito rýžovými chlebíčky od Racia. Asi všichni známe verzi bez příchutě a o to víc mě zaujala tato verze - existuje ještě med a karotka, ale ty jsem zatím neměla. Pomeranč mi docela chutnal, chlebíčky byly šťavnaté, kyselkavé, ale ne přehnaně. Jako taková svačinka, dobré :)


Tuto tyčinku jsem objevila v Dm a vzhledem k tomu nápisu tvaroh hned zaputovala do nákupního košíku! A rozhodně to nebyla chyba, byla výýýýýborná! :) Určitě doporučuju!!

Další z řady PROgifur, tentokrát jahoda. Chuťově mi nepřišla opět nějak úchvatná, ale o něco lepší než oříšek. Jak jsem psala předtím, nic extra, ale dobré

Tak tohoto flapjacka jsem si vzala jako svačinku na ples - po tančení člověk potřebuje energii :D A byl to vynikající nápad. Sice se trochu rozpadal, ale byl moc dobrý! (dokonce mi i kamarádka okusovala a to tyhle věci nemá ráda :D)

Proteinovka na scéně. Upřímně jsem ji čekala lepší, když už stojí více peněz :D Ale nevím no, přišla mi obyčejná, prostě jakási čokoláda, sem tam se objevily brusinky. Z Dm levnější a lepší - tak myslím, že je jasné, co si kupuju :D


A pak jedno Echt německé nývykové müsli, Das Müsli - na jejich stránkách se dá objednat takový maličkatý 60gramový balíček na otestování, tak jsem si řekla, proč ne. 45 kč ještě nikdy nikoho nezabilo a četla jsem na něj spoustu recenzí, tak jsem do toho šla. A je to dobře, protože je moc dobré :) Asi nebude nějaké ultra zdravé, je tam přece jen čokoláda, ale výborné :) 

Co vy, máte nějaké nápady, co určitě otestovat? :) Nebo jaké máte zkušenosti s věcmi, které zkouším já? Pište, vše mě zajímá (neboť učení je nezáživné :D )

pondělí 9. února 2015

My Dishes 0.4

Je to REBEL - aneb jdeme proti proudu a nepřidáváme inspirativní článek o jídle v neděli :D
Ne, prostě jsem byla včera shnilá a řekla jsem si, že stejně to nemám dané, který den ho přidávám, takže dnes :)

Většinu týdne mě strašně bolelo břicho (jak jsem psala zde), takže porce jsou buď menší nebo stejné - ale dělalo mi problém to sníst nebo jsem to nedojedla.. Je to dost na pytel, věřte mi! Teď už mě nebolí (klepuuuuuu!) a o víkendu vlastně taky ne. To jsem naopak si řekla, že je na čase trochu víc přidat, takže víkendové večeře byly fakt hody :D
Ok, přestávám kecat a snad se bude líbit :)


Z minulého víkendu - to mi ještě nebylo špatně. Pangasius na másle, bramborová kaše s pohankou a dušená zelenina :)


To byla tuším taková menší večeře před plesem :) Celozrnná bagetka, celý cottage, mrkev a fazolky na páře a ledový salát


Po plese nebyla energie na vymýšlení složité snídaně - takže nakrájené jablíčko, banán, bílý jogurt a zelený čaj na dodání energie :)


To byla lahůůůdka! Špaldová tarhoňa a cizrna v rýžové omáčce - nějaký výmysl maminky. Možná nezní bůh ví jak skvěle, ale luxus!! 


Večeře v podobě výborné bulky z Kauflandu, mrkev, salát, eidam, vejce a žervé


Další rybička, tentokrát aljašská treska (jestli neznáte, ochutnejte, je vynikající!!) a brambory :)


Zeleninový salátek s fazolkami, bulka s dýňovými semínky


Není nad domácí vývar s nudličkami - no, spíš nudle s trochou vody v mém případě :D


Další s mamčiných pokusů - restovaná zelenina s quinoou (málem jsem to nedojedla - ne že by toho bylo moc, ale bylo mi fakt blbě)


I přes bolest jsem do sebe narvala tvaroh s rozinkama a vlašskými ořechy


Krabičkujem na brigádu - sedmizrnný rohlík, eidam, salát, ředkvičky a mrkev (nesmí chybět :D )


Jedna kaše s překvapením - ovesná s banánem, ritter sport čokoládou a nahoře ještě lískové ořechy :) (taková dobrota, ale nemohla jsem si ji pořádně vychutnat..teď při pohledu na fotku slintám)


Klasika v podobě zeleninového rizota


Toto je Das Müsli s jogurtem, jablkem a celé zamíchané s arašídovým máslem (které mi došlo! Bůůůůůů :( :( )


Poslední zbytky arašídového másla, pod tím vločky, ořechy, jablko a jogurt


Pohanka se zeleninou a posypaná sýrem


Učíme se jíst odpolední svačiny a dostala jsem chuť na pudink - tak proč ne? :) Vanilkový ..a bolest pomalinku odeznívala, tak jsem si dala dokonce dvě porce :D


Míchaná vajíčka, mrkev, kaiserka s žervé :)


A opět kaše s překvapením - musela jsem si ji udělat znovu, když jsem si ji předtím nemohla vychutnat - teď místo banánu jablko, ale jinak stejné :)


A na závěr dokonalé špagety s rajčatovou omáčkou, krůtím masem a sýrem - a úplně se mi vrátila chuť k jídlu - možná se po té bolesti ještě navýšila! :D

Jinak plánuji tento týden ještě zvýšit příjem, žaludek se mi pomalu roztahuje, takže mizí ty nepříjemné pocity - juhůůů (a klepu :D )
Jen držím smutek - protože došlo arašídové máslo, do Brna jsem na víkend nakonec nejela, takže nevím, kde ho sehnat (Buhehéééééééééééééé). V Lidlu se americký týden neblíží a Marks&Spencer v okolí není... :/ Nějaké rady?

Moc děkuju za podporu k předchozímu článku :) Bez ní by to nešlo! Jste úžasní!!


sobota 7. února 2015

Lorrine C.Ladish - Strach z Jídla

A konečně je čas na plánovaný článek!

Hned na začátek musím říct, jak jsem ráda, že jsem si tuto knihu v knihovně půjčila. Zhltla jsem ji během odpoledne, soucítila s ní, prožívala některé emoce úplně přesně tak, jak jsou tam popsány.

Spisovatelka Lorrine C.Ladish mluví o PPP (poruchách příjmu potravy) otevřeně, poukazuje na pocity a myšlenky trpící. Není to jen nějaké obecné povídání, sama si PPP prošla a proto moc dobře ví, jaké to je potýkat se s ní, jak je těžké si ji připustit a ještě o mnoho těžší se z ní dostat a znovu do ní nespadnout.

Abych byla upřímná, při čtení jsem si i trochu poplakala.
Ano, jsem dost citlivá, ale tady to bylo prostě tím, že jsem se v tolika věcech viděla. A nechtěla se v nich vidět.
Kniha mi ukázala, že lidí s PPP je v dnešní době opravdu mnoho, ale to z toho nečiní žádnou lehkovážnou záležitost, spíš opačně! Čím to je, že tolik (především) dívek se uchýlí k tomu, že moří svá těla dietami, úporným vážením, zvracením?

Myslím si, že je to prostě dobou a mocí reklamy. Ano, vždyť je to právě reklama, která nám neustále ukazuje krásné štíhlé ženy, usmívající se v záři televizních reflektorů. A my na ně hledíme, jak si patlají na obličej nový super krém proti vráskám (protože stárnout je nenormální!), nosí dokonale upnuté džíny s krásným květovaným svetrem (protože když nosíme volné gatě, když jsou v módě "roury", jsme trapné) nebo jí pilulky, které jim zaručí krásnou pokožku, vlasy, nehty, prostě VŠE!!

Jenže jaká je pravda? Jejich úsměv je právě jen kvůli reklamě, ale jakmile klapka zastaví natáčení, úsměv z tváře jim spadne, maskérky setřou make up a z nich jsou naprosto normální holky jako každá jiná, kterou potkáte na ulici.
Nikdo není dokonalý a jistě, používání kosmetických přípravků, nakupování a řešení váhy prostě asi nějakým způsobem patří k ženám. Ale je to správné? Copak nám zaručí štěstí nebo pocit výjimečnosti?

Po přečtení této knihy jsem si uvědomila, že je to prostě jen nátlak na lidskou psychiku, jen hra, jak z lidí dostat peníze, jak si z nich udělat loutky. A koho by bylo jednodušší upoutat než mladou holku, která touží být jako její oblíbená herečka nebo zpěvačka.. A takto to začne, vstoupí do kruhu, ten se uzavře a točí s ní a točí, dokud není úplně zničená.

V tuto chvíli je mi fakt líto, že se stejná věc dotkla i mě. Vždy jsem si říkala, že jsem přece silná, že nedám na to, co si o mně ostatní myslí. Že jsem prostě svá a tak je to nejlepší a správné. 
Zmýlila jsem se, jsem taky jen člověk, který si myslí, že prostřednictvím vzhledu může ovládnout své štěstí.
Není to pravda, ani trochu! Jediné, co jsem tím získala, jsou nedokrvené končetiny, vyčnívající kosti, slabé nehty a vlasy. A to, že mi ostatní místo pochval akorát říkají, že jsem vychrtlá, že se málo bavím, neusmívám se... Takže plus? Žádné!

Vím, že je přede mnou dlouhá a trnitá cesta, velký nápor na duši i tělo, kterým musím projít. Ale v tuto chvíli jsem motivovaná a chci. Chci ukázat, že nejsem závislá na mínění okolí, že nejsem jen otrokem televize, reklamy, ani ničeho podobného, co nám vymývá mozky svou verzí "dokonalosti". 
Protože dokonalí je každý takový, jaký je. 
Chci se opět naučit smát, všímat si a mít radost z maličkostí, vnímat krásu světa, přírody, hudby. Chci se naučit mít ráda. 
Nebude to jednoduché a může to trvat dlouho. Ale udělám pro to, co budu moct. Prosím, moc prosím, držte mi palce.
Já taky moc držím pěsti všem, kdo se z PPP dostávají nebo z jakékoliv jiné závislosti, protože nikdy to není snadné a vždy jde o vymývání mozku společností. Ale všichni stojíme za to, abychom se proti tomu obrátili a bránili se. Všichni do jednoho!



čtvrtek 5. února 2015

A světlo se vzdalovalo a vzdalovalo...

...až bylo na konci tunelu.


Řekněme, že tak nějak se cítím tento týden. Vyloženě na hovno pod psa, unaveně, roztěkaně, nesoustředěně a většinu času se zkřivenou hubu od bolesti...

Upřímně, tento týden jsem chtěla jiný, měla jsem naplánované minimálně dva články, v hlavě je mám rozpracované. Témata se mi jen hemžila hlavou, jen je napsat. Taky jsem chtěla opět přidat na jídle, více si ho vychutnávat...
...a proto není nad to, když vás v pondělí odpoledne začne bolet břicho a v podstatě dosud nepřestane. Ale ne, nejde o bolest jako když máte zaražené vy víte co, než když máte PMS. Bolest, jako když vás kopne kůň, vrazí do vás náklaďák nebo vás někdo probodne kružítkem!
Ok, moc nevím, k čemu to přirovnat. Ale prostě bolest, kdy se nemůžete hnout a zároveň nemůžete zůstat v jedné poloze, oboje činí nadlidský výkon. A ne, nepomáhá nejíst, nepomáhá jíst, nepomáhá ležet se skrčenýma nohama. A slzy tečou, protože síly docházejí. A odvaha. A trpělivost. 


Nechci nebo respektive nechtěla jsem ladit článek depresivně, koukám, že lidi okolo mě čím dál víc ztrácí úsměvy, že nastává nějaké zvláštní období (Asi je zima moc dlouho, nevím...). A mně dochází síly už delší dobu.
Ale musí se to změnit. Musí se udělat krok, krok k řešení, krok tím správným směrem.
A já chci udělat. 

Středa byla zlomová. Asi jsem byla fakt psychicky vypjatá, situace okolo, rodina, přátelé, škola, vše... Je to děs a zároveň jako zpráva od Boha, že Vaší psychiku přenese i do fyzické sféry.
Ne, opravdu, čím dál tím víc sleduju, že když jsem v pohodě, mé tělo je spokojené, zvládá všechny úkony. Ale že když se něco blíží, tak se tomu podvědomě brání.
Dřív se to projevovalo točením hlavy, ještě nižším tlakem, než mám obvykle (a to že je ultra nízký). A poslední dobou se projevuje křečemi v břiše a podbříšku. Víte, co je fakt "sranda"? Obejít půl nemocnice a to nejen té ve vašem městě, ale i ve velkoměstech okolo, kde vám udělají sto různých vyšetření, přes ultrazvuk po odběry krve (za poslední půl rok mám tak o 3 litry méně, fakt!!), moči až k tomu, že podle výsledků, jste prostě v pořádku, tak proč vám je teda špatně?


A ono to je opravdu projevem vaší psychické stránky do fyzické.
Mysl, srdce, duše...nazývejte to jak chcete... to už nezvládá a musí vaši slepost přebít něčím výrazným. Například bolestí.
Tak jako u mě. 
Mám strach, protože mě čeká šíleně dlouhá cesta řešení. Ale jdu do toho, protože kdybych měla prožít podobný týden nebo jen den, tak padnu. Ne, opravdu, nezvládla bych to. Tak šíleně moc to bolelo. 



Vím, že tento článek možná nedává smysl, ne vám, ale mně ano a hlavně mi pomohl si trochu utříbit myšlenky. Jednou chci najít sílu a vypovědět zde svůj "příběh", pokud by někoho zajímal. Ať se vám úlomky spojí v celek a porozumíte mi, o čem mluvím. Teď ne, teď nemám síly (ano, pojďme se učit, je to tááák zábavné)
Ale prosím vás, držte mi palce. Ať to zvládnu až do konce. Ať si zvládnu najít pomoc. Chci to dokázat. Chci to dokázat Vám, lidem okolo, ale především sobě. Chci se začít mít ráda...




neděle 1. února 2015

My dishes 0.3

Jak tak čtu většinu blogů, neděle se stala dnem, kdy si všichni navzájem ukážeme, co všechno dobrého jsme si přes týden navařili, napekli a jak jsme si pošmákli.
Vlastně jsem ten článek ani nechtěla postovat v neděli, ale nějak to tak vyšlo a řadím se k zástupu dalších blogerek. (ano je to trapné, ale jindy nebude čas)

Po včerejším plese žiju, dokonce mě nic nebolí (ani nohy a to jsem těsně před plesem zjistila, že mám urvaný podpatek :D ), ale je pravda, že jsem unavená.
Ples bych ohodnotila jako fajn, ale nic extra. Věřím, že maturanti si ho maximálně užili, šlo to vidět, a i já, svým způsobem, s kamarády to bylo fajn. Jen co bylo ale úúúúplně na pytel byla hudba! Měli kapelu i DJ, jenže jedno horší než druhé! Ne, že bych holdovala polkám a valčíkům, ale je normální, že první hodinka až dvě se jim vždy věnuje. Ale ne, tu zazněla stěží jedna polka a pak se hrály hity, které hity byli buď v minulém století (v lepším případě) nebo vůbec. Takže trapas :D
Jinak všem holkám to moc slušelo, načesané, dlouhé šaty :) Jde vidět, že si všechny nechaly záležet. Stužkování bylo moc pěkné, takové nostalgické, až mě to skoro dojalo :D (krutá realita je, že příští rok nebudu dojatá vůbec, to budu výskat radostí, že už končím :D ).
Domů jsem dorazila okolo 2 ráno, zmrzlá, protože dát 100 na taxíka je moc, když si potom můžete koupit nějaké jídlo, že!

Ale abych neodbíhala od původního tématu :D Jdeme na to, čím jsem se teda tento týden cpala. Příjem jsem opět o něco zvýšila, ale ne každý den mi to úplně vyšlo. Příští týden snad zas o něco zvednu :) Držte palce!


Na začátek obědově - těstovinový salát s pórkem, paprikou a tuňákem (a já bych ho žrala co? FURT! :D )


Marně se snažíme vzpomenout - asi bílý jogurt, jemné vločky, banán, sušené meruňky a rozinky


Kaiserka, mrkev, žervé a marinované tofu (ham, ham!)


Opět těstovinky, tentokrát s výbornou žampionovou omáčkou od maminky ;)


Míchaná vajíčka s pórkem, mrkev a fazolové lusky na páře, bulka s dýňovými semínky (z Kauflandu a fakt, že jedno z pečiv, které mi chutná nejvíce!!)


Jeden z mých pokroků, kterýsi den jsem zařadila i odpolední svačinu - bílý jogurt, vlašské ořechy a brusinky


A tohle byla lahůdka - tvaroh, jahody, brusinky, banán a cornflakes :)


Pokračujeme ve výborné bulce, k tomu mrkvička, pórek, eidam a žervé (jako já ho nesním celé, vždy si kousnu a pak na další kousek namažu :D )


Opět jsme měli chuť na banánovo-ovesný trhanec, s tvarohem, datlemi, vlašskými ořechy a agávovým sirupem :P


To si tatínek hrál kterýsi den. Placky z cukety, brambor, mrkve, pórku, ovesných vloček pečené v troubě


A toto byla výýýborná večeře! Dva krajíce žitného chleba, na nich volské oko (pěkně se to do nich vsákne :P ), celer, mrkev a fazolové lusky na páře, a sýr Brie :))


Hihi :) Jáhlová kaše s jablkem a arašídovým krémem!


Taková klasika - zeleninové rizoto, ale výborná


Bulka s žervé, eidamem, debrecínkou a zelenina - paprika, salát a nesmí chybět má oblíbená mrkev!


A tady jsem se nechala trochu inspirovat z Food Inspiration a udělala si takzvané Kinder překvapení pod kaší. Nebylo kinder, ale bylo to luxusní. Nakrájené jablíčko, ritter sport čokoláda s lískovými ořechy, zalité ovesnou kaší, nahoře mandle a kokos. Nejlepší se dostat k té rozteklé čokoládě :))


Ukázka z pátečního vaření - jednoduchá zeleninová polévka (polévku mám na oběd téměř každý den, jen se mi obvykle nechce fotit :D )


A druhý chod v podobě cuketových nudlí, kuřecích přírodních stehenních řízků pokladených Zottarelou :) A musím se pochválit, luxus!!


Vypadá to, že když už odpolední svačinu zařadím, je vždy stejná :D Bílý jogurt, vlašáky a brusinky :)



A to je na závěr na udělání chutí :D Dort, který jsem pekla sestře minulý víkend, k tomu, že úspěšně zvládla státnice a je z ní úspěšně Bc! Byl čokoládový, vevnitř s tvarohem a jahodami, nahoře čepička z (tuny) tvarohu, kakaa a šlehačky :) Setkal se s kladným ohlasem, tak asi chutnal!