čtvrtek 19. listopadu 2015

Why...

Ani jsem o tom zpočátku nechtěla psát, protože si nemyslím, že bych vlastně byla nějak extra informovaná a znalá, nečtu denně zprávy a nezajímám se o každou událost na světě.
Ale po minulém pátku je mi tak nějak úzko. Já vím, v minulém článku popisuji, jak jsem se konečně dostala zpět mezi "své" a teď na to navazuji něčím úplně opačným.
No, ovšem to je ta skutečnost...


Celý svět byl v pátek 13.11. v šoku, co se to děje. A věřím, že nejvíce v šoku byli ti nevinní lidé, kteří byli v Paříži, kteří zažili asi nejhorší noc jejich života.
Když jsem se to dozvěděla, hlavou mi zněla jedna jediná věta, jedna jediná a poměrně i prostá otázka, čtyři písmena.. Proč?
Proč se něco takového děje? Proč nevinní lidé umírají? Proč má někdo pocit, že jeho pravda je ta jediná a správná? Kdo to určuje? Kdo rozhoduje?
Celý svět se už po konci první světové války shodl, že bude dělat všechno proto, aby nenásledovala další. A co se stalo.. Ani ne tak dlouho na ni propukla druhá a ještě delší a hrozivější než ta první. A od té doby se to s námi nějak veze.
Jako bychom neuměli přestat.
Jasné, konec nacismu, konec druhé světové, Hitler je mrtev.
Ale svoboda? Třeba v naší zemi (a mnoha dalších) trvalo ještě hodně dlouhou dobu než nastala.
A války? Vždyť trvaly a trvají pořád. Možná, že už žádná nebyla tak strašná jako ty, které ji předcházely, ale stejně tu jsou, stejně lidé umírají, země trpí.


Třeba studená válka mezi Ruskem (dříve SSSR) a USA.. Co je tohle za blbost? Vážně si budeme hrát na to, že je někdo lepší, že někdo může mít větší moc? A upřímně, asi se nejvíce směju (a taky rvu vlasy) nad tím, že údajně skončila. Opravdu? Já mám pocit, jakože jejich vzájemné předbíhání, kdo bude někde první, kdo bude mít více toho či tamtoho, nekončí.
Noviny jsou neustále plné především těchto dvou velmocí, něco se stane a hned se řeší, jak reagoval Obama nebo Putin.
Jejich názory všechny nejvíc zajímá.



Já, ani nevím, co chci tímto článkem dát najevo, možná se jen vypsat. Dát svým myšlenkám nějaký řád. Ale spousta věcí mi prostě přijde úplně absurdní.
Nechci, aby lidé umírali. Nechci, aby umírala země. Aby se ztrácela lidskost. Nechápu, proč si navzájem musíme neustále ubližovat. Dávat najevo nenávist. Nutit druhé žárlit, protože my jsme něco víc, vlastníme víc, děláme víc. Lhát. Podvádět. Vraždit. Krást. Lámat srdce. A ten seznam nekončí..
Snad každý zná desatero, i ti, kteří nejsou křesťané. Není to jen základ náboženství, ale i jakýsi základ etiky. Kterým se ale bohužel jen málokdo řídí.
Možná že kdybychom opravdu více mysleli na druhé, na pomoc, bylo ochotnější, vnímavější a více si všímali, svět by vypadal úplně jinak.
Na co teď totiž máme čekat? Až se náš "milý" prezident zase k něčemu vyjádří? Nebo až se to nebude týkat Paříže, Sýrie či Egypta, ale naší země, našeho města?
Až si konečně Evropská unie, OSN a NATO uvědomí, že čím dál více se chtějí bránit válce, tím víc jich vlastně způsobují? Spekulace o tom, jestli nezačne třetí světová válka, ale upřímně..nezačala už vlastně?


Mám v hlavě jeden obrovský zmatek, ale co hlavně cítím, je strach.
Vlastně to docela dost souvisí i s minulým týdnem. Konečně jsem se cítila mezi svými. A s těmito událostmi jako by mi blikala v hlavě světýlka, že to mohlo být naposled. A ten další večer jsem měla akorát chuť všechny objímat a užívat si každého momentu stráveného s přáteli, rodinou.
A pak mě dostala pondělní první hodina angličtiny. Učitelka se po víkendu vždycky ptá na zprávy, novinky a bylo samozřejmé, že se začala řešit Paříž. A spolužák se nějak přeřekl a najednou se všichni smáli jeho přeřeku. A já seděla a nechápala. Lidi tam byli zatřeleni, ještě teď neví, co si myslet, bojí se vyjít z domu.. a vy se tady smějete takové konině? Měla jsem chuť na ně začít normálně křičet.. Přišlo mi to... nevím, nelidské..
Jasně, nelze to ovlivnit. Ale aspoň mít soucit, modlit se za ně. Vnitřní podpora...



Snad mě za tento článek nikdo neukamenuje.
Nejsem žádný odborník, jen zmatený občan potřebující vyjádřit své rozhořčení a myšlenky. A věřím, že nejsem sama. Jak vy vnímáte situaci, která probíhá? Co si o tom všem myslíte? 

4 komentáře:

  1. Popravdě jsem myslela, že to budeš zrovna ty, která se o tomto zmíní :) Je to strašné, co se v tomto světě děje. Já se o tom nejvíc bavím s mým bývalým spolužákem ze ZŠ, který se o to taky hodně zajímá. Já upřímně nechápu ti lidi, kteří tohle dělají. Pokládám si otázky, jak někdo může být takový....Jak někdo může zabíjet lidi....Být o tom přesvědčený natolik, aby pro to obětoval vlastní život....Stojí to za to ? Nejen obětovat se....ale prostě to udělat ? K čemu to vlastně bude ? Co by dělali, pokud by získali to, co chtějí ?
    Bude válka ? - Ikdyž mě možná někteří odsoudí...já myslím, že ano. Ať cheme či ne, je to stále horší a horší. Doby, kdy se každý cítil v bezpečí, jsou podle mě u konce.
    Mrzí mě taky, že se něco začlo dít až když se stalo něco takového. Do té doby totiž nikdo nevěřil, že se něco takového může stát. Snad si státy konečně uvědomí, že tohle je vážná situace a začnou řádně jednat...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já jsem prostě asi duší fakt filosof a nebyla bych to já, kdyby mi to hlavou nevrtalo..
      Nechápu vůbec nic, stejně jako ty. Jsou to jen miliardy myšlenek a nemožné najít odpověď...
      Taky doufám...!!!

      Vymazat
  2. Moc děkuju za krásný komentář! :) je to až neskutečné, že je to už rok.. Najednu stranu mi to přijde jako pár týdnů, nadruhou stranu jako několik měsíců.. No hlavní je, že už to máme za sebou vid? :)
    A co se týče toho incidentu v Paříži, na to nemám slov.. je to prostě strašný, co se ve světe zase děje. Je mi z toho zle :/

    OdpovědětVymazat