Víkend v Brně

Já vím, co jsem říkala... že už to nebudou samé články do My Diary..
Ale já jsem prostě rebel, takže to poruším :D
Ne, nebojte, mám nachystané i jiné, ale chtěla jsem se podělit o to, co jsem o víkendu dělala. Jak jsem si dopřála trochu odpočinku, snažila se nachytat Vánoční náladu, užila si čas s rodinkou... :)

Už nějakou dobu jsme s mamkou plánovaly, že si tento víkend do Brna zajedeme - navštívíme sestru, pobydeme spolu, obejdeme trhy, třeba nakoupíme nějaké vánoční dárky. Taky mi to mělo být jakousi odměnou za to, jak jsem se poslední víkendy jen drtila ajnu. A musím se přiznat, že to byla příjemná změna.. nesedět u učebnic celé dny! :)
Vyjely jsme v sobotu ráno vlakem, až jsme se divily, kolik lidí jelo. Asi se všichni chtěli podívat na trhy a taky to nákupní šílenství už začíná s lidmi pěkně cloumat.
V Brně jsme se setkaly se sestrou a švagrem a společně vyrazili na trhy na Zelňáku. Lidí tam bylo samozřejmě mraky, davy se mísily s vůní punče, klobás, sýrů, dřeva, skořice. Člověk by řekl, že tam chytne vánoční náladu hned, ale abych byla upřímná, spíš mě popadla nechuť k všem těm lidem, co mi bodali lokty do zad a břicha a po půl hodině jsem toho měla tak akorát. Ne, vážně, ale jak mám obdivovat krásnou práci různých řezbářů a umělců, když mi někdo neustále stojí ve výhledu, křičí přese mě nebo mi šlape na nohy?

Ale abych si neustále jen nestěžovala, okolí bylo krásně nazdobené, udělaný betlém, hrály koledy. Jako ono to tu atmosféru mělo, jen já jsem letos jak spadlá z višně.

A proto jsem byla happy jak dva grepy když jsme se posunuli k ReBiu. No to víte, blížil se čas oběda, a to bych nebyla já, kdyby mi už nějaký čas pěkně nekručelo v břiše :)
Přišli jsme tam zavčas, ještě tam nebylo moc lidí, takže jsme si vybrali stůl a jídlo a s chutí se do něj pustili. Každý si tam něco našel, mamka se sestrou i dezert, já si nabrala fakt velkou porci, takže jsem pak jen spokojeně odfukovala.
Taky jsem si dala pořádnou dobrotu - robi řízky, šťouchané brambory s cibulkou a rajčatový salát :)

S plnými žaludky jsme se vydali dál směrem ke Svoboďáku. Po cestě jsme obešli pár obchodů. Blíží se mi totiž ples a nemám žádné boty. Jenže...s mou žirafí výškou je jeden velký problém. Sehnat nějaké normální plesové boty bez podpatku je nadlidský úkol.
A já bych je tak ráda nosila! To je na tom to nejhorší.

Takže po pár zklamání a zanadávání na to, že nemám o 10 cm méně jsme se vrhli do dalšího víru lidí, koled a rozlitých punčů.
Na Svoboďáku byly trhy ještě větší, více stánků. Líbila se mi taková zvonička, kam jdete a něco si přejete a potom zazvoníte na zvon. Ano, vystála jsem si řadu s těmi dětmi jen abych si mohla zazvonit a něco si přát. Ano, letos v létě mi bylo 18. No a co :)
A aby se má dětskost neprojevila jen v přání, místo abych lítala od stánku ke stánku, já lítala od živých zvířátek k těm dřevěným!

Chvíli jsme ještě proplouvali davem, ale po čase nás to už příliš nebavilo, a tak jsme se rozhodli jet k sestře. Tam jsme se radostně vyvalili a užívali si vlastního prostoru, jen tak si povídali, zpívali karaoke a švagr nám pak připravil naprosto luxusní večeři.

Grilovaná kuřecí křidýlka s brambory :) Nevím, v čem je nakládá, ale jsou fakt dokonalá!!! Pěkně jsem se nacpala a pak jsme se dívali na Mimoně.. Filmy mě většinou moc neberou. Ale ty animované se mi líbí vždycky.. čím to :D

Strašně nekvalitní fotka, omlouvám se ..

Další den jsme si už jen tak povídali, dali si společný oběd a já s mamkou jsme zase vyrazily. Ještě jsme skočily na trhy koupit taťkovi mikulášskou nadílku - v podobě klobásy a kusu slaniny :D - oblezli pár obchodů s hadry - něco na ty Vánoce dostat musím - a zapadly do pěkně vyhřátého vlaku.

Tam jsem si víceméně jen četla a poslouchala u toho hudbu :)

Víkend samozřejmě uplynul mávnutím proutku a zase byla neděle večer a já musela myslet na nadcházející pondělí.

Ale bylo to fajn uvolnění, nebýt doma, neřešit angličtinu ani nic jiného do školy, prostě jen tak vypnout. Bohužel jsem žádnou extra vánoční náladu nedostala, ale nějak se tím netrápím. Už to kouzlo Vánoc stejně neprožívám tak jako malá, letos to navíc bude hodně zvláštní. Sestra poprvé na Štědrý den doma nebude, taťka bude mít noční... Bude to zase jiné. Ale tím netvrdím, že horší. 

Jen si prostě myslím, že je důležité, že se nakonec sejdeme, a to je to krásné. Třeba příští rok, až bude mít sestra prcka, zase to bude víc o stromečku a výzdobě, cukroví a koledách. S takovým tím dětským kouzlem Vánoc.. :)

Co vy? Taky jste byli někde na trzích? Sháníte dárky a šílíte nebo jste zatím "v klidu" jako já? :)