Late Night Thinking... about Motivation

Ok, můžete namítnout, že ještě není pozdní noc... Ale skoro jako by byla. Další týden za námi a byť byl kratší o jeden den než týdny normální, stejně se zdál nekonečný, až zbytečně rozvleklý. Nějak mi přišlo, že škola utíkala mnohem pomaleji, každý předmět jako by netrval jen 45 minut, ale aspoň dvojnásobek.
Ale dost kecání o škole, je pátek, věřím, že jí máme všichni dost.

Nad čím jsem se tak dnes a během posledních dní zamýšlela, je motivace.

¨

Každý z nás má vytyčené nějaké sny, cíle, kterých by chtěl jednou dosáhnout. A k většině z nich vede dlouhá a trnitá cesta, plná zvratů, nečekaných událostí, nepříjemností. Lehce se pak ztrácí chuť k pokračování. Když nám věci nevychází tak úplně ve světle, jakém by jsme si přáli, nebo nám příležitosti proplouvají mezi prsty jen kvůli jiným povinnostem.

Je to opravdu složité téma a musím se přiznat, že i já občas motivaci ztrácím, asi jako většina lidí. Prostě je ráno, kdy se člověk vzbudí a neprobudila by jej ani studená sprcha, ani kopnutí do obličeje. Nechce se dělat vůbec nic, natožpak začít na sobě nějak pracovat. A tím nemyslím pouze cvičení.

Ale kam se můžeme dostat, když ani nevylezeme z pod peřiny? Když ani neotevřeme oči? Když světlu ani nedovolíme, aby nás přišlo navštívit?

Jasně, můžeme celý den proležet, fňukat nad svým zpackaným osudem a stěžovat si svému stínu (kdo mi podá kopretinu..). Anebo můžeme zvednout ten svůj zadek a jít si za tím, co chceme. Probojovat se k tomu.

Jistě, bude nás to stát mnoho sil, mnoho času, asi díky tomu prožijeme bolest i zklamání, ale bez toho to přeci nejde. Na konci neuvidíme nic z toho. Uvidíme jen a jen výsledky, pocítíme dokonalý pocit, jelikož se vypracujeme na místo, kde jsme toužili stát. Protože můžeme. A ne jen on nebo slavný herec, zpěvák, spisovatel, kulturista... Ne, není to tak, že oni mají nějaké větší štěstí nebo možnosti, pouze dali svým snům směr, začali je rýsovat, tvořit, zpracovávat, dávat jim tvar a barvu.

Až nakonec vytvořili něco, na co mohou být právem hrdí.

Trochu cítím, že se tady do toho zamotávám, přece jen je už docela večer, tak mi to dýžtak odpusťte.

A co tím chci vlastně říct? Motivujte se! Čímkoliv, co vás napadne. hecněte se, jděte do nějaké challenge, prostě pro sebe něco udělejte, protože co Vás nezabije, to Vás posílí.

Mně třeba motivace strašně pomáhá. Jsou dny, kdy přemýšlím, proč to všechno vlastně dělám. Proč cvičím? Komu tím chci co dokázat? Proč se přemáhám? 

A pak přijde něco, co mi otevře oči, ukáže mi, co vlastně dělám, jak se posouvám a jak je to úžasné! A že mám spoustu důvodů být na sebe hrdá. Ano, možná nejsem tam daleko jako ostatní, ale chce to čas, to zaprvé, a za druhé, nemůžu se s nimi srovnávat.

Protože každý jsme jiný, každý jsme svůj, u každého to funguje jinak. Takže jediný, s kým můžu srovnávat, jsem já před nějakým časem. A tím uvidím, o kolik jsem silnější, o kolik jsem se posunula. A povím vám, vidět výsledky, to je úžasný pocit!

Já se třeba obklopuji spoustou motivačních citátů, fotek. Instagram i youtube je toho plný, stačí jen zadat a máte to! Najít si to své... :) A hlavně vytrvat. 

Protože o tom to je.

A jak se udržujete motivovaní vy? Nějaké tipy? Nebo máte s motivací problémy?