Prázdniny, kam zase mizíte....

A je to tady, zase sedím u stolu, rozčileně koukám na sešit dějepisu, který jsem samosebou nechala celé prázdniny ležet a ani jej neotevřela, ačkoliv mě zítra čeká test.
Jasné, jeden test... No, ale právě, že jen jeden. Víc jich nebude, protože pak už se  nám, maturantům (úúú, stále nad tím slovem trochu..tedy, ok, dost.. zoufám...) budou uzavírat známky a bude se řešit připuštění k maturitám...
No, v dějepise se toho nebojím (narozdíl od takové matiky), ale i tak... učit se mi nechce a ještě k tomu pro mě nematuritní předmět.. - přesně kvůli nim je ta škola tak otravná. Radši bych teď měla už až do maturitního dne volno a jela samostudium... Stihla bych toho víc, po několika hodinách ve škole nebyla unavená z monologů učitelů a otrávená nad množstvím pipin v mé a vedlejší třídě... (fakt chytám solidní ponorku... a těším se, až některé nikdy neuvidím!)

Ale zase kecám o tom, o čem nechci!
Chtěla jsem psát o svém volnu, které...ano, naivně jsem si slibovala, kolik toho nestihnu a jak rozepíšu spoustu článků, budu se učit, žádná prokrastinace...a blablabla, však to známe.
Skutečnost byla..hm, no úplně jiná. Školu jsem dělala minimálně - nebyla nálada ani chuť - a blog? Mám takové tušení, že s blížící se maturitou bude trochu zaostávat ..ALE vynasnažím se, aby úplně neumřel. Ačkoliv nemám tisíce čtenářů, jsem ráda za každého, kdo se tu staví :)
A stejně to byly super prázdniny...

Tedy, ne že bych dělala něco extra speciálního..
My, studenti, jsme si užívali volna už od čtvrtka a to jsem lítala po městě, abych si koupila podprsenku - jo, hrozně to chcete číst, ale byla jsem naprosto rozčilená, protože moje velikost prostě neexistuje! Takže radost..
Večer pak přijela sestra se švagrem a vlastně jsem s nimi tak nějak v průběhu celých prázdnin byla.
Dříve jsem slavila Velikonoce dost po křesťansku, kostel, mše... (ano, věřím v Boha, ale cestu k církvi jako takové jsem si nikdy nenašla.. prostě to mám po svém), letos vůbec. Ale za to jsem prožívala super čas s rodinou a to...je nezaplatitelné :)

V sobotu jsem se švagrem, který se chystá v červnu na půl maraton, šla běhat. Poprvé letos a vlastně po asi půl roce - trochu jsem se bála, přece jen ten první běh nikdy není zrovna ideální. Ale šlo to překvapivě dobře :)
Venku nebylo úplně krásně, spíš pod mrakem, ale já bych řekla, že takové ideální počasí na běhání :) Vzali jsme s sebou psa, nasadili pohodové tempo a 6 km (a nějaké drobné) bylo za námi poměrně rychle. Dokonce jsem u toho zvládla i mluvit, což obvykle nedělám (jo, většinou totiž mívám sluchátka a to si potom v hlavě - teda doufám, že jen v hlavě - zpívám).
Žádný problém s dýcháním, ani bolest lýtek, prostě paráda :)

A večer s kamarádkou na pokec.. Nevím, čím to je, ale vždy se vidíme tak jednou za měsíc, a to je hrůza vzhledem k tomu, že dříve to bylo minimálně jednou týdně, v létě i denně.
A jak to tak bývá, stává se, že když někoho dlouho nevidíte, je to pak trochu divné. O čem se bavit, člověk si je nejistý tím, co říká, jestli se může tolik nechat unést vlastními emocemi, nebude to brát nějak...jinak?
Vůbec to tak nebylo, naopak! Zdálo se mi, že jsme k sobě byly mnohem upřímnější než kdy dříve a já se cítila skvěle. Smály jsme se, řešily koniny, ale i vážné věci...Bylo to prostě super a...nechce se mi věřit, že než se uvidíme, zase to bude trvat tolik času... Protože mi rostou přece jen povinnosti a ona na vysoké škole taky musí neustále něco dělat...
Ale...třeba to bude dřív než za měsíc! Doufám! :)

Krásné počasí mě taky často lákalo ven, byla jsem nadšená z toho jarního přílivu slunce a energie :) To se pak těžko myslí na školu a nějaké povinnosti. Radši s pejskem na procházku nebo vyvenčit maminku (je teď o berlích, po operaci kyčle, takže ji "venčíme")
A zrovna dneska na sváteční den jsme si udělali takový pěkný výlet do Rajnochovic, městečko/vesnice (???kdoví???) nedaleko od nás, nádherná krajina, lesy, kopce, prostě příroda a čerstvý vzduch, úžasné :)
Neušli jsme toho zrovna moc, mamka ani nemůže, sestra těhotná, takže spíš protáhnutí nohou, ale i tak moc fajn. Nastavovat tvář sluníčku, to mě baví :)

No jo, jenže zase přišel večer a já si nakonec nad ten sešit stejně musela sednout.
Zvláštní je, že když si čtu ty své zápisy, čas se vleče...ale šíleně! A pak píšu článek a najednou uplyne půlhodina ani o tom člověk neví! Je to nespravedlivé!
No, ok, měla bych přestat vzlátat a jít na to... Zítra hned zase 10 hodin ve škole, pěkný náraz do reality...

Ale tím pěkným počasím jsem si uvědomila, jak hrozně moc se těším na léto... Běh, turistika, kolo, brusle, plavání - tolik možností se vybít :) Už aby to bylo...
Hlavně po té maturitě, už chci svatý klid, brigádu a užívat si teplých dní :)

Jak jste vy prožili Velikonoce? :) Nějaké pěkné zážitky, zajímavé kulinářské akce nebo procházky přírodou? :)