Řekla jsem si, že je na čase zase jednou něco sepsat. A po delší době zase něco trochu víc v tom duchu, ve kterém jsem to tu ze začátku vlastně zamýšlela. Takže dnes takový ukázka toho, jak to vůbec já se stravováním mám.
A protože většina lidí, kteří se trochu pohybují v fitness, zajímají se o cvičení nebo zdravý životní styl, alespoň trochu představu o tom, co to je IIFYM, mají, nebudu to tu rozebírat samo o sobě. Pokud nevíte, dobré zdroje, kde si o tom více přečíst je určitě blog Blaničky nebo Czech fitness couple :)
Jak jsem se k IIFYM dostala já?
Začátek byl takový složitý, nepěkný, ale vlastně mi toto stravování zachránilo..no, asi ne přímo život, ale mě určitě. Díky němu jsem se dokázala dostat z PPP a už do ní znovu nespadnout. První jsem to zkoušela sama, ale nebyla jsem příliš schopná si nahodit nějaké hodnoty, takže po čase jsem požádala o pomoc právě Blaničku a ještě o kousek později se to naučila už sama :)
Výhody X nevýhody?
Nevím, co konkrétně napsat. Já vidím totiž asi jen výhody. Člověk může jít v podstatě všechno, na co má chuť, uzpůsobit si to. Jeden den v příjmu mít více sacharidů, jiný tuků, prostě podle nálady, chuti, konstalace hvězd...
Nevýhodou, kterou lidi zpočátku vnímají, je asi vážení ingrediencí (tedy věčné tahání váhy někam s sebou) a zapisování. Ale...ve výsledku to není žádný žrout času, rychle se na to zvykne a ...nevím, neříkám, že je to ideální, ale pokud člověk nezná dokonale své tělo, je to asi nejlepší způsob jak na to jít.
A jak to mám tedy já?
Já nikdy nebyla nijak přehnaně striktní člověk. Neumím se omezovat, když mám na něco chuť, dám si to. Na druhou stranu je fakt, že od té doby, co se zdravě stravuji a tak vůbec se zajímám o složení jídel a tak, tak nemám potřebu do sebe některé věci cpát. Některé mi přestaly úplně chutnat, některé mi přijde zbytečné kupovat.
Můj jídelníček tedy tvoří převážně zdravé a komplexní potraviny. Jím víceméně vše - maso, mléčné produkty, ovoce, zeleninu, ořechy, semínka, vločky, rýži,... Na druhou stranu ráda zkouším i nové věci, nevyhýbám se ochutnávání třeba i vegetariánských nebo veganských pochoutek, ráda si dám ovesné nebo sojové mléko, tofu, rostlinné pomazánky, šmakouna... Prostě, proč ne :)
Ani neřeším takové ty hrozné fámy, které kolují internetem (třeba že ovesná kaše je zlo, po fazolích a sóji jsou nádory a jíst jedině opravdu celozrnné pečivo). Myslím si, že prostě zdravá vyváženost je klíčem. A poslouchání svého těla.
Abych byla upřímná, ani moc nejedu takový ten "doporučený" styl 80:20 (tedy 80% jídelníčku zdravě, zbylých 20% volnějších).. Mám to prostě opravdu podle toho, na co mám chuť a co se mi ten den do maker vejde. Jenže jak už jsem zmínila výše, některé věci už prostě ani nemám potřebu jíst, takže když mi zbydou volné sacharidy, nezačnu do sebe horem dolem cpát čokoládové tyčinky, jen abych to doplnila. Ráda si najdu už něco jiného, ale když už je na tu čokoládu chuť, tak si ji dám. (ačkoliv, zpět k mé upřímnosti, ani se nepamatuji, kdy naposled jsem nějakou měla! :D )
Z takových "nezdravých" věcí si ráda třeba dopřeji cornflakes, müsli, pudink, kakao,...
Počítání... Mno, ani tady nejsem úplně 100% :)
Jo, třeba na snídani si vločky odvážím, ale abych si přesně vážila, kolik gramů arašídového másla k tomu mám, to nedělám. Odhadnu to podle lžiček a víte co? I tak to funguje.
Zelenina...spousta lidí ji ani nepočítá. Já, musím se přiznat, ji do těch tabulek dám (třeba i kvůli orientaci v denním podílu vlákniny), ale nepřevažuji ji. Tedy, odhadnu, že je to menší mrkev, tak má třeba 100g. Stejně tak to mám i s ovocem - tedy většinou. Jablka, banány, broskve, meruňky...takové to kusové nevážím, ale odhadnu podle velikosti. Bobulovité (jahody, borůvky, hrozno), to už většinou zvážím.
Další věcí, kterou nevážím nebo nejedu nějak striktně, jsou polévky. Já jsem od mala naučená je jíst, v naší rodině byly vždy na stole a jsem prostě polévkový člověk. Miluju je a oběd bez nich je prostě..ochuzený! Ale abych je nějak extra započítávala a měřila každou naběračku? Ani mě nehne! Používám aplikaci kalorickétabulky.cz na mobilu a prostě si "půjčím" jejich hodnoty... Je mi jasné, že to není úplně do puntíčku přesné, ale stačí to a aspoň nějakou orientační hodnotu mám.
Jako druhou večeři (nebo svačinku, nazývejte to jak chcete) jsem se naučila jíst tvaroh s oříšky, semínky, rozinkami, kakaem..no, prostě hromadou dobrot :D A víte co? Ani tady nevážím! V tabulkách to mám nastavené většinou po 10-15g třeba mandlí, ale jestli je to o trochu více či méně už tolik neprožívám.
Funguje to i tak?
Vždy to fungovalo! Jak na redukci, tak do objemu. S tím, že opravdu nejsem ten typ, co by se snažil nějak obalamutit hlavu a v redukci si schválně dával méně a v objemu opačně. Prostě tam toho dám, jak to cítím.Je mi jasné, že někdy příjem přetáhnu, někdy nedotáhnu, ale víte co? Zase jsem jen člověk a dělám to prostě po svém.
Jak jde tak čas a já se snažím více pozorovat své tělo, jeho reakce a co potřebuje, všímám si, že je to hodně o tom, jaké si to člověk udělá. Jo, někdo je víc citlivý na nějaké potraviny, je po nich nafouklý nebo se necítí dobře, to je normální. Ale podle mě rozhodně nemusí být zdravé stravování jen o rýži, mase a brokolici. Jo, mám to ráda, je to dobré jídlo. Ale jíst to denně? Tak to tedy ne!
Podle mě je důležitá pestrost a vyváženost, držet si balanc. V jídle, pohybu, myšlení, prostě celkově. Vše dělat s mírou a rozumem, střídmě a trpělivě. Prostě mít v tom nějaký svůj systém, který je pro nás funkční a ideální. Nebát si jednou za čas dát něco "mimo režim", protože to nás nezabije. Přemýšlet nad tím, co do sebe dávat a úměrně k tomu stanovit i svůj pohyb. Najít si k tomu vztah a mít to ráda. Jinak to nejde.
Snad Vám dnešní článek alespoň trochu nastínil, jak to tedy mám a vnímám :) Jak to máte vy?
Moc se mi líbí Tvůj přístup k IIFYM. Já se tak taky dlouho stravovala a v podstatě i stravuji, ale hodně jsem to hrotila. Neexistoval gram navíc a někdy\ jsem se záměrně šidila. Pak jsem začala hodně jezdit pryč a prostě si více užívat a postupně jsem teď přešla na takové intuitive eating. Stejně už to mám v oku a nestresuji se. Dřív mi dělalo problém, když jsem viděla, že jsem snědla tolik kalorií. Teď si to někdy večer spočítám a zjišťuji, jestli toho nádoou není málo, ale nějak to už neřeším. IIFYM mě naučilo jíst a naučilo mě i to, že po čokoládě opravdu nepřiberu.
OdpovědětVymazatPa Beat :)