Miss Nothing and the world around...: Londýn

Tak a je to tu, jsem zpátky, obě cesty letadlem jsem zvládla! Žádné pády, žádné teroristické útoky nebo padání na neznámý a neobydlený ostrov! Takže je čas na článek plný Anglie, Londýna, Double deckerů a tak podobně :)
Respektive první část série o Londýně, na jeden článek by toho bylo až příliš, tak to raději rozdělím do více. Aspoň si to všechno více připomenu a můžu vypravovat více do detailů.

Začala bych tím, proč vlastně Londýn a jak jsme se k tomu dostaly.
S kamarádkou Eliškou, která se mnou přetrpěla většinu základky a vlastně celý gympl, jsme o tom mluvily už dlouho. Že jako dárek za maturitu si nadělíme nějaký výlet. A Londýn se byl zdát poměrně dobrým místem, protože tam mám strejdu = ubytování zadarmo #atosehodí #chudistudenti!
Minulý rok se z toho tedy pomalu a jistě začínal stávat plán a letos po maturitě jsem už nadšeně vyhlížela, kdy na náš termín spadne cena letenek.
Letěly jsme se společností Ryanair, což je nízkonákladová letecká společnost. To znamená, že poměrně levné letenky, ale za to žádné jídlo ani pití zdarma, film taky nečekejte. Spíš málo prostoru na nohy a špinavé okénko. Ale co, když náš obě cesty stály asi 1200kč na osobu!

Informační tabule z Brna

Odlétaly jsme minulý čtvrtek (8.9) v 17,25 z Brněnského letiště. Počasí bylo pěkné a pěkné taky vydrželo.
Do Londýna jsme doletěly za hodinu a zhruba 50 minut, ale vlastně tam kvůli časovému posunu bylo o hodinu méně. Na letišti jsme byly chvíli zmatené, protože..jen si to přiznejme, velikost je rozhodně větší než toho roztomilouše v Brně.. Ale nakonec jsme se vymotaly a našly nás autobus,k terý nás vezl po dálnici až do Londýna, na stanici Golder's Green, kde nás už čekal strýc. S ním už jsme pak jeli taxíkem až k němu domů.
První pocity z jízdy vlevo byly rozhodně...no, zvláštní, objíždění kruháčů z druhé strany a podobně... Ale po čase nás to už tolik neudivovalo. Stejně tak červené double deckery. První jsme nadšeně ukazovaly a vískaly kdykoliv jsme nějaký potkaly, po dvou dnech jsme je už pomalu nemohly ani vidět.

Double decker

Ke strýcovi jsme dorazily fakt už dost na večer a po tom všem cestování jsme toho měly až až. Takže jsme toho už moc nestihly, navečeřely jsme se, ubytovaly, chvíli řešily, co další den a šly spát.

Místo, kde jsme byly ubytované.. hned ten první balkon dole vlevo :)

Další den (pátek 9.9.) jsme si už hezky přivstaly a šly se rozhlédnout po okolí.

Zamířily jsme do Tesca nakoupit nějaké jídlo a svačiny a celkově si to prohlédnout. Asi nemusím říkat dvakrát, že mají tak pětkrát větší výběr než u nás. A kvalitnější. To, co je u nás celý úsek ovoce a zeleniny, je u nich jen výběr různých druhů banánů. Šílela jsem nad výběrem arašídových a jiných ořechových másel, kvalitních a tlustě nakrájených fakt masitých šunek, rostlinnými mléky.. no, prostě... výběr fakt dokonalý! Jistě, ceny poněkud vyšší, ale.. nesmí se to moc přepočítávat no.

Tam jsme si tedy nakoupily nějaké svačinky na celodenní cestování a pak jsme ještě zamířily o kousek dál, kde bylo takové menší obchodní centrum a tam jsme si koupily kufry. Takové ty malé, aby se akorát vešly do rozměrů příručního zavazadla.

Vrátily jsme se na byt, kde se již probudil strýc a společně jsme jeli do centra. Bydlí na hlavní trase, takže spojení double deckerem přímé, podle hustoty dopravy asi hodinka cesty.

Selfie na Trafalgaru

V centru nám ukázal hlavní cestu od Oxford Street po Trafalgar square a pak už nás zanechal samotné, protože se musel nachystat do práce. A my byly vlastně rády, že si to můžeme projít hezky po svém.
Zorientovat se nebyla po chvíli taková hrůza. Po pár dnech nám to přišlo celé i jakési malé. A to jsme téměř pořád chodily. Prostě české turistky, celý den s baťohem na zádech a na nohách. Ale pro nás to bylo prostě lepší než tou dopravou. Za prvé se za ni nemálo platí (jedna cesta autobusem 1,50, metrem o něco více) a za druhé v centru se někam dostat opravdu trvá. Aut jsou tam mraky, do toho autobusy, cyklisté, chodci..no, zmatek!

Označení vchodu do metra

Začaly jsme tedy na Trafalgaru a pokračovaly směrem dolů po Parlament Street až k Downing Street, Westminster Abbey, Domům Parlamentu a Big Benu (respektive Elisabeth Tower, ale..na správné názvy si asi nikdo nehraje). Celé jsme to tam prošly, motaly se mezi miliony turistů. Po mostu jsme přešly na druhou stranu, abychom si to celé vyfotily a viděly z blízka i London Eye, koupily pohledy a šly zase zpět.

Elisabeth tower aka Big Ben

Po druhé straně Parlament street jsme šly zase nahoru na Trafalgar a tam různými uličkami jsme se dostaly do Čínského města. To se nám hodně líbilo. Ne že bychom byly nějaké zaryté fanynky Asie a její kuchyně, ale spíš se nám líbila ta výzdoba. Blížil se nějaký svátek nebo něco takového, takže to tam bylo nádherně vyzdobené. Jinak to bylo takové zvláštní, mix vůní ryb a různého koření, všude ornamenty a zdobené brány.
Dále jsme prošly Piccadilly Circus, který se musím přiznat jsem si představovala tedy mnohem větší.
Celkově jsme ten den procházely hlavně ty uličky v centru, SoHo, Leicester square a Covent Garden.

Nádherná výzdoba Čínského města

Pak už jsme zamířily zpět na náš autobus a jely na stanici Muswell Hill, která je kousek od strýce. Mamka mi říkala, že se jí moc líbila, tak jsme to prošly ještě tam, navštívily pár obchůdků a pěšky zamířily už zpět na byt. Byl to už docela kousek a z kopce, takže nám to nedělalo až takový problém.

Pohled na London Eye..Obloha vypadá zamračeně, ale bylo dost teplo!

Sobota (10.9.) byla jediným dnem, kdy jsme zažily pravé anglické počasí. Tedy zamračeno a s přeháňkami, jinak jsme měly pořád hezky teplo (respektive až moc.... úplně jsme s tím nepočítaly, takže jsme měly větrovky a dlouhé kalhoty..).

Takže jsme si naplánovaly nějaký ten shopping v podobě Primarku. Eliška je blázen do Harryho Pottera, takže byla nadšená z nové kolekce oblečení, která vyšla s novou knihou. Já ho mám taky ráda, takže koupě mikiny s logem Bradavic byla nutnost! Jinak jsem si koupila tričko ještě ze Star Wars (toho jsem taky veliký fanoušek! :3), triko s nápisem "Unicorns are real", jedno s měsícem, obyčejný černý svetr, košili a pyžamo. Trocha utrácení byla nutná no :) Aby bylo čím nový kufr naplnit.

Dále jsme se šly podívat do National Gallery. Národní galerie a muzea jsou zadarmo, takže je to ideální způsob jak zabít čas, když prší.

National Gallery jsme vybraly proto, že Eliška má ráda obrazy a umění. Já na to moc nejsem, ale stále je to pro mě záživnější než muzea s historií, takže jsem neprotestovala. Navíc, některé byly fakt pěkné a hlavně docela dobrý pocit z toho, že člověk vidí naživo díla takových velikánů jako byl Claude Monet nebo Vincent van Gogh.

Říkaly jsme si, že to jen proletíme, ale je to tam tak obrovské, že takové proletění nám zabralo asi 2 hodiny!

Venku před National Gallery na Trafalgar square probíhal nějaký Brazilský den, byly tam koncerty a mraky lidí, tak jsme radši zase zdrhaly s deštníky nad hlavou pryč.

Světoznámé van Goghovy Slunečnice

Pěšky jsme pokračovaly městem až na Camden Town. Autobusem by to bylo sice asi rychlejší, bylo to nějakých asi 6 zastávek od Tottenham Court Road (zastávka hned vedle Oxford street, odkud jsme vždy vyjížděly z centra), ale my jsme se chtěly projít i přes déšť. Navíc jsme se dívaly do mapy a na naše poměry to rozhodně daleko nebylo, celkově asi 30-40 minut, což pro nás nic není.

Camden Town je taková zvláštní čtvrť města, plná alternativních lidí a umělců, hudebníků, rockerů, gothiků a tak. Denně je tam velké tržiště a spousta malých krámků.

I přes nepříznivé počasí tam byla spousta lidí. Ceny jsou opravdu smlouvavé, já ukořistila triko (usmlouvala jsem z 20 na 15 liber) a jinak jsme to tam spíš prošly a daly si jídlo. To tam vaří různé národnosti a opravdu je to skvělé místo na ochutnání různých exotických kuchyní. Asijské jídlo udělají fakt Asiati, Indické Indové, Mexické Mexičané a tak. Různými vůněmi a chutěmi je to tam úplně prosycené, všichni vám cpou nějaké ochutnávky a snaží se vás nalákat právě na jejich jídlo.

Já nejsem moc ten typ, co by rád zkoušel nové věci a exotické kuchyně, ale řekla jsem si, že kde jinde než tady. Takže jsem zaplula do Indické kuchyně a zkusila Chicken Curry a Chicken Korma a bylo to fakt výborné! (ale o jídle více v dalším článku ;) )

Uvítání na začátku trhů

Poměrně večer jsme se pak dostaly zpátky na byt, kde jsme byly rády, že si můžeme sednout a být v klidu. Ono se to nezdá, ale když celý den taháte na zádech nákup z Primarku a jdete pěšky několik kilometrů, není to tak lehké. A s deštníky navíc otravné!

Tak jsme si večer jen povídaly a šly brzo spát, aby byly síly na další den...

Ale o tom zase v dalším článku :) Snad se Vám tato série bude líbit! Já jsem ráda, že můžu o tom psát a popřípadě dát nějaké cestovatelské tipy! Do zbytku článku přidám ještě nějaké fotografie :)

A klidně do komentářů napište, jak se Vám to líbí, zda jste taky někdy v Londýně byly nebo co by Vás o něm zajímalo! Snad zase brzy s dalším dílem! :)

INSTAGRAM / FACEBOOK