sobota 6. června 2015

Late Night Thinking... about Nature

Tak jo, dnes trochu později a hlavně s něčím úplně jiným, než bylo původně v plánu. Ale víte jak to je, plán, který se nedá změnit, je špatný. Mám v hlavě teď spoustu nápadů, o čem psát, spoustu fotek a materiálů, ale pro změnu nemám vůbec žádný čas :/ Takže se moc omlouvám, že ta aktivita teď zrovna neláme rekordy, ale zase bude líp. Víte co, už jen nějaké 3 týdny do prázdnin nebo kolik :)

A nad čím, že se dnes večer zamýšlím?
Přivedl mě k tomu dnešní výlet, na který jsem šla s rodiči. Jo, jasné, je jí skoro 18 a chodí s rodiči na výlety? Víte, bylo to po strašně dlouhé době, co jsem s nimi někde byla, a upřímně jsem si to užila. Původně jsem neustále přemítala, zda jít nebo ne, a nakonec jsem opravdu ráda, že jsem se rozhodla jít :) Po dlouhé době jsme si pěkně popovídali, užili si sebe navzájem. Bylo to i jiné než doma, přece jen venku to má jiné kouzlo :)


Taťka naplánoval poměrně nenáročnou trasu, protože mamka má problémy s kyčlemi, tak nemůže chodit moc náročné a převýšené trasy.
Nicméně vybral cestu opravdu suprovou :) Šlo se převážně lesem, takže ani trochu nevadilo, že bylo venku nějakých 30°C, ani nám to nepřišlo. Mírně pofukoval vítr, větve se v něm houpali a já se musela usmívat od ucha k uchu.




A proč že jsem se usmívala jak debil?
Protože jak jsme tak procházeli tím krásným stínkem, uvědomila jsem si, jak strašně ráda trávím čas na takovýchto místech. Jak mi to chybělo.
Jen tak jít po lesních pěšinkách a cestách, nemuset přemýšlet nad zbytečnostmi, žádná škola, žádné povinnosti, prostě jen já, čistý vzduch a příroda. 
Není nic krásnějšího, než se jen tak zamyslet, zaposlouchat. Člověk by nevěřil, kolik různých zvuků příroda vydává. Stačí na chvíli vypnout a člověk slyší všechen ten bzučící hmyz, zurčící řeku, listy šustící ve větru. Jak křupou větvičky pod nohama, jak ptáci zpívají.
Hotový orchestr. 
A mně z toho bylo tak krásně :) Prostě jsem úplně nabyla nových pozitivních pocitů, chtělo se mi smát, chtělo se mi tančit. Chtělo se mi objímat stromy, hladit květiny po jejich rozkvetlých hlavičkách. Chtělo se mi skákat. 

Jedna starší, z loňského roku ze Slovenska - já tam tu přírodu prostě miluji :3

Horší to bylo, když se cesta začala opět stáčet směrem k civilizaci. Člověk pozná ten obrovský rozdíl. Najednou byly všude odpadky, tráva a květiny zničené, stromy napolo okácené, větve ulámané.
Lidi si podle mě málo váží toho, co všechno nám příroda dává a přináší. Když si každý řekne, že jedna odhozená plechovka přece nevadí, jak to potom vypadá. To mě trochu rozesmutnilo. Méně bychom měli myslet na utrácení za zbytečnosti, sledování TV.. ale více na ochranu přírody. Protože je fakt, že čím dál více zdrojů upozorňuje na jisté docházení pitné vody, úrodné půdy. 
Každý můžeme něco udělat, možná jen trochu, ale právě ty maličkosti dohromady tvoří obrovský celek. A já si myslím, že zrovna ohledně přírody se to vyplatí. Protože upřímně, kdyby nebyla příroda, jak bychom mohli být my..?


Co jsem chtěla především říct je, že bychom se měli jednou za čas prostě zastavit od spěchu všedních dní, sbalit se a jít do lesa. Sednout si a zaposlouchat se, zadívat se. 
Otevře se pak před námi úplně jiná perspektiva, myšlenky se nám rozvinou úplně jiným směrem, nádherně se pročistí hlava, změní myšlení.
Uvědomíme si, jaké krásy a cennosti okolo sebe máme. 
Děkujme za to, že kolem nás příroda je a snažme se ji udržet. Milujme ji a ochraňujme.


Tak jsem se trochu rozkecala, zase jsem na nějaký čas obrovský enviromentalista a mladý ochránce přírody, skautík jak vyšitý..
Ne, nechci nikoho do ničeho nutit, jen si prostě myslím, že by to člověk měl zkusit. Zastavit se, zaposlouchat... Dát přírodě kus srdce, protože ona se nám dává celá.

Výlet jsme zakončili a po příjezdu zpět do města a na naše sídliště člověk pocítil ten obrovský rozdíl. Bylo tu tak o 10°C víc, bylo šílené horko. No, v lese bylo milionkrát líp! A to říkám já, člověk s tou nejsladší krví na světe, protože jinak nechápu, jak je možné, že na mě jdou všechny ty svině, a na naše nic!
Dnešní den jsem tedy měla takový odpočinkovější, nabírání sil. Protože tento týden byl opravdu náročný a zítřek budu muset opět trávit nad učením. Ale už to opravdu nebude dlouho trvat a bude volno a klid :3

Nevím, jak to bude s přidáváním článků, nějak mi ještě k tomu všemu blbne notebook, ale snad se to vyřeší a já zase budu aktivnější :) Doufám, že i Vy si pořádně užíváte teplého počasí :) !! Napište mi do komentářů Váš postoj k přírodě, Váš vztah :) A taky co jste dělali :)


Svačinka taky nutná!! :D






9 komentářů:

  1. Krásný! :) Ty fotky i to, co jsi napsala ;)

    http://myway-tofitness.blogspot.cz/

    OdpovědětVymazat
  2. Moc krásný článek :)

    www.worldbysofi.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  3. no tak tam to vypadá kouzelně :) nevidím se, že jsi měla takové myšlenky, když jsi byla uprostřed této krásy! :) a ta svačinka.. mňam! :D

    A víš co je na tom nejhorší?:D že ta polenta na uvaření zabere opravdu tal 2-3 minuty a stejně se k tomu nemůžem dokopat! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, kouzelné to opravdu bylo :) Mít tak víc času a zajít tam častěji.. A svačinka je nutná! :D Rozteklá, ale výborná! :D

      Vymazat
  4. krásně napsané, rozmyšlené. Je vidět, že víš o čem píšeš. Talent máš rozhodně veliký a rozvíjej to určitě dál! :)
    www.trendsbyhairstylist.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wow, děkuji moc, to jsi mě potěšila, ani nevíš jak! :)

      Vymazat
  5. Tohle je krásný článek:)) A moc hezky píšeš, doufám, že podobné články se budou objevovat častěji, je vidět, že to máš v hlavě srovnané.
    Přírodu miluji, bez ní bych nemohla existovat, ačkoliv na to občas zapomínám v tom městském shonu.Pak ale vyjedu do lesa a uvědomím si, jak moc mi to chybělo :) Prostě všelék.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji, Andullie :) Od Tebe si toho obzvlášť cením! :)
      Ano, všelék. A po tom městském shonu je prostě fajn si tam oddychnout..

      Vymazat