Ne, když je blog zakládala, říkala jsem si, že to udělám v průběhu týdne, měsíce... A jéje, už je březen a ono nic! (takže důležitý fakt, zapište si, mám sklerózu)
Třeba to někoho bude zajímat, třeba ne, ale tak trochu Vám to (i sobě) dlužím :) Takže pár faktů, abyste věděli, jakého blázna vlastně čtete články :D
1. V létě to bude 18 let, co už otravuju na tomto světě!
Děcka, fakt že jo, a ani nevíte, jak mě to děsí :D Já že už mám být dospělá? A ...kdy přijde ten rozum? Protože mám pocit, že zatím se mi vyhýbá obloukem! Fakt je, že když se občas podívám na tatíka, tak tam se taky ještě nedostavil, a to je dospělý nějaký ten pátek už.. Akorát si nejsem jistá, jestli mě to má uklidňovat nebo spíš děsit :D
2. Už pátým rokem studuju (přežívám) na víceletém gymnáziu
Wow, už ten ústav navštěvuju 5 let! A víte co? Ještě pořád jsem si vlastně nezvykla. A víte co? Už se těším, až odtamtud vypadnu. Upřímně, nemám ponětí, co tam dělám. Teda jo, přežívám. Ale těžce. Nebaví mě to, nejsem studijní typ. Nevím, proč jsem nepřestoupila, když jsem měla možnost. Teda vím, byla jsem malá a nevěděla jsem, co chci. Ne, že bych to teď věděla!
Neříkám, že všechna gymnázia jsou špatná, ale to naše rozhodně! Některé učitele nekomentuju, čeho jsou schopni, nebo že třeba učí předmět, který ani nemají vystudovaný (prestižní škola, co?). Musím si volit semináře do čtvrťáku a to mě brzo asi zabije! S kámoškou si celou dobu děláme srandu, kdy přijde ten čas a skočíme z okna. Jo, tak TEĎ NASTAL!
Neee, nechci, aby to vyznělo jen negativně, ale prostě se vážně těším, že příští rok tam prásknu dveřma
3. Su z Moravy a su na to hrdé
Přesně tak!
Ne, nedělím lidi podle toho, jestli jsou "Čecháčci" nebo Moraváci, každý je nějaký, ale přiznejme si, ogaři a cérky, že Morava je prostě lepšejší :3 :D
Vždycky se mi líbily takové ty typické akce a slavnosti pro určitá území a kraje, bohužel, pocházím z prdelkovic městečka přesně uprostřed těchto oblastí, tudíž u nás není NIC! Jazyk se tu komolí kdeco s kdečím, ale co se týče nějakých tradic, tak nejsme moc bohatý kraj. Trapnéé!
4. Moja famílie
Tak jo, mám 2 rodiče a 2 starší sourozence - sestru a bratra. Neřekla bych, že by naše vztahy byly bůhvíjak skvělé, někdy spolu tak tak přežíváme. Sestra víceméně bydlí už v Brně, kde studuje, a v létě se bude vdávat.
Od malička jsme měli vždy nějaké zvíře, obvykle jsem přitáhla nějaké já, protože ty chlupatiny prostě miluju! Ale před dvěma lety nám umřela naše fenka a od té doby jsme nějak neměli sílu koupit nějaké nové. Byť si myslím, že by nás právě zvířátko mohlo zase více spojit. Ale strach je strach no..
Jinak nevím, co bych tak řekla. Taťka má hodně sourozenců, takže naše rodina je pěkně rozrostlá. A co je zvláštní, všichni se mezi sebou přátelíme a často vidíme - třeba bratranec je pro mě i můj nejlepší kamarád! Rodinné oslavy nejsou otrava, naopak jsou vždy zábavné, vzniká spousta skvělých historek :) Za to jsem opravdu ráda, že máme takovou pevnou rodinnou základnu - ale placení svatby asi nebude sranda :D
5. Až do nebes...
...jsem vysoká! 178 cm!! A víte co? Nemám to ráda! Je děs se na všechny koukat dolů a neustále na to poslouchat nějaké narážky (ne, babi, nebudu modelka!). Mít o 10 cm méně, tak si pískám. Já vím, vychrlíte na mě spoustu plusů, ale...když já bych si strašně ráda zažila ten pocit, kdy máte celý večer boty na platformě a pak si nadáváte, proč jste to dělali. Strašně bych ráda, aby kluk byl vyšší a abych mu viděla do očí, musel by mě zvednout.
A strašně ráda bych neměla ten podělaný nízký tlak, který kvůli tomu mám. A kvůli kterému trpím při změně počasí, úplňku, špatnému spánku, nedostatku vody, když je moc horko nebo naopak moc zima,... atd, je toho spousta a žádné řešení :/
6. Hudba
Ano, ta se řadí k mým závislostem. Od první třídy hraju na housle a byť byly okamžiky, kdy jsem to nenáviděla a chtěla jsem je rozmlátit o stěnu (časté okamžiky, časté :D ), tak jsem teď neskutečně ráda, že jsem vydržela. Netvrdím, že jsem Lindsey Stirling nebo Vanessa Mae, ale špatně taky nehraju.
Taky jsem měla tu snahu se samoučit na kytaru, takže jakési akordy vyloudím, něco zvládnu i na klavír. Docela ráda i zpívám. Těžko posoudit, jestli mi to jde - víte, že se podceňuju - ale hodně lidí mě už pochválilo. A to i přesto, že mám na holku divný hlas - strašně hluboký :D (ani nevíte, kolik přátel a lidí si ze mě kvůli tomu dělá srandu... :D )
7. Vzhled
Tak jo, kromě toho, že jsem vysoká bych na sebe mohla kecnout ještě něco.
Mám hnědé oči, které bohužel kryjí brýle - teda... už jsem si na ně zvykla, dokonce jsou to takové ty pěkné retro :3 Ale stejně mají spoustu nevýhod, třeba u sportu nebo v létě. Bohužel, z čoček mi bylo špatně (aleluja a hosana mému tlaku umírajícího!!).
Vlasy mám kudrnaté a...ještě jeden fakt tu na sebe kecnu a to, že když cítím nějakou změnu ve svém životě, projeví se to na mých vlasech. Buď na střihu nebo na barvě nebo na obojím. Přirozeně je mám hnědé (ale taková ta nudná), ale stihla jsem vystřídat už i blond, zrzavou a černou. Momentálně jsou takové hnědozrzavé, ale chystám se ke kadeřnici na nějakou tu změnu... Prahnu po blond, ale vím, že je to nemožné, když je mám přirozeně tak tmavé - strašně to vlasy ničí. Takže si to opět obrečím a asi si nechám jen nějak zesvětlit konečky.. Uvidíme :)
8. Seriály
Ne, nejde, abych tu vystihla, proč je všechny miluju, ale aspoň zmíním ty mé největší srdeční záležitosti! :)
Přátelé - klasika, každý díl jsem viděla určitě více než desetkrát. Miluju je už od dětství, vždy mě pobaví a spraví mi náladu!
Gilmorova děvčata - opět od dětství. I když to není sitcom, je to velmi vtipné. Mají své kouzlo. Teď je sleduju po poměrně dlouhé době a tentokrát v angličtině.
HIMYM - taková ta moderna no. Ale kdo by nemiloval Barneyho :D
Červený trpaslík - anglický humor, normálně ho nepreferuju, ale co dokázal tento sitcom, to už nedokázal žádný jiný. Jestli neznáte, fakt doporučuji!
Gossip Girl - ehm, ano i já ujíždím na sladkých amerických blbostech o tunách oblečení, make upu a sexu..ale má to i hlubší myšlenku, vážně! :D
Krok za krokem - taky taková ta klasika :)
Teď už mě další nenapadají, ale určitě jich je víc! Abyste si nemysleli, nesleduju je všechny zároveň, to by se ani nedalo a hlavně na to není čas! Ale jednou za čas na oddech, to jo :)
9. Čtení, psaní
Opět závislost už od mala. Už si nevzpomínám, proč jsem dřív čtení tolik nesnášela, ale teď jej miluji. Nic nedokáže uklidnit tolik jako dobrá kniha. Mnohé mě naučily. Nedokážu určit přesný žánr, který mám ráda, nepreferuji jen jeden. Přečtu si od každého něco. Jak dobrodružné, tak dívčí romány, stejně tak klidně i odbornou. Taky mám ráda klasiku a povídky. Prostě co mě zaujme, to přelouskám!
A co se psaní týče, k tomu mám taky sklony už od dětství. Snad vždy jsem si něco spala, ať šlo o deníčky, příběhy nebo dokonce knihy, vždy byl jeden šuplík přeplněný mými rukopisy. A teď tomu není jinak. Baví mě dávat své myšlenky, sny, zkušenosti, whatever, na papír, i když si to třeba nikdo nikdy nepřečte :)
10. Jídlo
A poslední závěrečné patří jak jinak než jídlu :) Které svým způsobem miluji a nenávidím zároveň. Baví mě jej připravovat, vymýšlet různé nové nápady, zkoušet recepty, ochutnávat, jíst... Ale ve stejnou chvíli jsem se ještě úplně nedostala přes ten svůj strach z něj, že mě ovládne a já pak dopadnu jako Obelix. Ale dělám v tom pokroky a jsem na sebe tak nějak hrdá.
A co je mé nejoblíbenější jídlo? Noooo, jedno nevyberu! :D Miluju zeleninu (brokolice, mrkev, květák, rajčata,...), ovoce (jablka, banány, broskve,...), ořechy (všechny až na pistácie :D ), těstoviny na jakýkoliv způsob, maso, mléčné výrobky (tak na těch jsem přímo ZÁVISLÁ - tvaroh :3 ), pečivo, pudinky, buchty, sušenky,...
A mohli bychom tu být do zítřka :D
Noo, snad jste to dočetli do konce, třeba jste zjistili, že máme něco společného? ;) Určitě dejte vědět a klidně se ptejte..na cokoliv, jsem otevřená! :D Zase někdy splácám něco o sobě!
Přeji pěkný zbytek dne i týdne, já pofičím do Brna, tak se teď ozývat moc nebudu!
Jsme si dost podobné :)) Taky su z Moravy!! :D To od sebe bydlíme blízko! se někdy můžem potkat :)) :DD
OdpovědětVymazatakorát já jsem teda malý pivo a strašně mě to štve :(
čokoláda je dokonalý, jen doporučuji! :D a děkuju za pochvalu :)
Yeees :) :D Ono, proč ne!
VymazatTa výška je na nic, znám málokoho, kdo by s ní byl spokojený.. :/ Přičemž já bych klidně pár svých centimetrů dala :D
Desítka! :D Prostě jídlo je ta největší láska na světě
OdpovědětVymazatNo jo no :3 žijeme, abychom jedly :D
VymazatGilmorky jsou prostě boží! Taky je sleduju už od mala a můžu je vidět nespočetněkrát a stejně mě neomrzí :D a Gossip girl... taky srdcovka <3
OdpovědětVymazatTaky nerada lidi dělím na Čechy a Moraváky, ale na Moravě je prostě vždycky líp!! :) miluju ty lidi <3 :)
To jsem ráda, že má někdo stejné závislosti jako já :D Kor u těch Gilmorek se to moc často nevídá a to je ten seriál fakt super!
VymazatA kolik, že to máš cm? Jako tak 5-10 cm beru hned! Přesně tak! :D džíska je super, doporučuju;)
OdpovědětVymazatthe-biggestfear.blogspot.cz
Je to v článku, 178 cm..S radostí ti jich tolik dám :D
VymazatTo mě mrzí, že máš taky problémy se školou. Ale je fajn, že tam máš aspoň kamarádku, společně se podržíte a určitě to zvládnete. Držím palce, abys to tam ještě ten jeden rok vydržela :) Mě taky všichni tvrdili, jaká je to prestižní škola a přitom tam učí někdo, kdo ani nemá vysokou...prostě škoda mluvit, no.
OdpovědětVymazatTý jo, ty si veliká! :D A já si se svými 171 cm myslela, bůh ví, jak nejsem vysoká :D Ale ono to má taky svoje výhody. Třeba v kině dobře uvidíš na plátno :D
Já hraju od první třídy na klavír a taky jsem ho dřív nenáviděla. Ale tak to má asi každý malý dítě. Časem mě to přešlo a teď to miluju. Dokonce jsem jeden čas přemýšlela, že bych šla na konzervatoř, ale na to jsem si netroufla, protože přestože mě to baví, zase tak dobrá v tom nejsem. Navíc šílená trémistka, koncerty nenávidím, takže při talentovkách bych se nejspíš složila :D I ráda zpívám, ale jen tak doma pro sebe. Nebo se ségrou společně vyřváváme u klavíru :D
S těmi seriály to máme podobné. Já mám hrozně ráda sitcomy, především Krok za krokem. Rovnou se přiznám, že jsem všech 7 sérií viděla už asi 3x a klidně bych se na ně podívala znovu :D HIMYM je taky super a přátelé jsou už taková klasika, která nikdy neomrzí. A červený trpaslík? Bezkonkurenční! Když mi někdo řekne, že tenhle geniální seriál nezná, tak je valím oči a nestačím se divit. U toho se vždycky hrozně nasměju, prostě parádní humor :D
Já jsem dířv taky byla úplně posedlá čtením. Četla jsem si pořád. Na počítač jsem chodila jen, když jsem potřebovala něco do školy, jinak vůbec. Raději jsem si půjčila v knihovně 20 knížek a za měsíc je nesla vrátit a půjčit si další :D Joo, kde jsou ty časy. Teď už zdaleka tolik nečtu, i když bych chtěla. Ale v poslední době mě vůbec nic nebaví a to platí i o čtení.
A s psaním jsem to taky měla podobně. Hrozně ráda jsem si vymýšlela vlastní příběhy, psala jsem básničky a písničky. Zavedla jsem si sešit, do kterého jsem psala pohádky. Teď, když si je zpětně čtu, tak si říkám, kam se ta moje fantazie vytratila. Mrzí mě, že už nejsem schopná nic napsat a ani vydržet u nějaké knížky. Vzpomínám si, že mě to vážně moc bavilo a vůbec nevím, co se stalo, že se to tak změnilo.
S posledním bodem to mám stejně. Taky ho miluju a zároveň nenávidím. V poslední době už jsem z něj hrozně nervózní a mám chuť začít jíst zase jako ostatní. Není to proto, že bych tu zdravou stravu neměla ráda. Mám ráda zdravá jídla, ale mám ráda i ta nezdravá a to hodně. Jasně, všichni mi na tohle napíšou, že není nic špatného na tom si někdy dát kousek buchty nebo pár sušenek, ale problém je ten, že já si ty sušenky chci dát každý den a nevím, co s tím mám dělat, protože když to udělám, dostanu z toho výčitky. A když to neudělám, jsem smutná, že si je nemůžu dát. Jsem asi nějaká divná, ale já prostě nedokážu jíst jen zdravě. Nedokážu jíst ani 80:20. Chtěla bych brát jídlo zase jako něco skvělého, co si můžu užívat a ne ho třídit na to, co můžu a co ne. Je to těžké a já si nedovedu představit, jak těžké to musí být pro někoho, kdo měl nějakou poruchu příjmu potravy. Jsi statečná, že to takhle zvládáš. Přeju Ti, aby ses z toho dostala úplně a byla se sebou zase spokojená a šťastná :))
Ještě bych Ti chtěla moc poděkovat za tvé milé komentáře u mě na blogu. Jsem moc ráda, že existuje někdo, kdo si to mé fňukání přečte a nepřijde mu to absurdní, ale naopak se mi snaží pomoct. Moc si toho vážím. Jsi opravdu skvělý člověk a mě je hrozně líto, že takovéhle lidi nepotkávám v běžném životě :))
http://because-i-love-food-and-fitness.blogspot.com/
Wow, děkuji za velmi obsáhlý komentář! :)
VymazatŠkola je prostě, jak to nazvat, nutné zlo :D Ne, lhala bych, kdybych řekla, že všechny dny jsou tak černé, ale víš jak to je.
V kině vidím i nevidím, ale upřímně, kdy jsem tam naposled byla, to už si nepamatuju :D
Vidíš, s konzervatoří to mám stejně. Taky mám chvíle, kdy úplně lituju toho, že jsem tam nešla. Nemusela bych se teď drtit matiku, fyziku a podobné koniny. Ale otázkou je, jestli by mi zas nevadily jiné předměty..jakože asi jo. Vždy jsou nějaká plus a mínus no :)
20 knížek za měsíc, měla jsem to podobně :D Teď jsem ráda, když jsou to tři :) A stále mě to baví, jen si musím najít ten svůj tip a to už dýl trvá. A taky když jsme byly malé, bylo více času :) Chápu Tě s tím, že teď už Tě máloco tak baví a těší, je to asi nějakým obdobím, možná věkem (ježíš to zní důchodcovsky :D ). Prostě čas, kdy se všechno tak nějak mění a tvoří, nic není stálé, a to je to, z čeho máme strach...
Děkuji, jsi moc hodná! :) A neboj se, jsou i mnohem lepší lidi v Tvém okolí, je jen důležité mít otevřené oči a srdce a vidět to v nich :)
tieto články o faktoch mám naozaj rada, pretože vtedy aspoň zistím, že niektoré veci nerobím sama :D
OdpovědětVymazatCOLORFUL THOUGHTS
Že? Člověk si pak připadá normálnější :D
Vymazat