Když jsem před nějakými 10 týdny vcházela do prostor Impact Hubu, netušila jsem ještě, co všechno mě potká. Kolik nových a skvělých lidí potkám a kolik mi to dá. Byla jsem...nejistá, zmatená (protože jsem to jako vždy nemohla najít), prostě jsem absolutně nevěděla, co čekat.
Teď, když nad tím přemýšlím, tak.. mi to na jednu stranu připadá jako hrozně dávno, jako úplně nepolapitelná vzpomínka. Ale na tu druhou je to jako včera, celý kurz utekl strašně rychle, ani jsem se nenaděla a je konec..
Ale jak jsem slíbila na začátku (a to možná ne Vám, ale minimálně sobě), chci napsat sem takové malé shrnutí :) Kdyby se náhodou někdo z Vás chystal, ať zhruba ví, co očekávat, co všechno mi to dalo a tak vůbec :)
Tak pojďme na to!
Celá naše banda čerstvých instruktorů :)
Kurz probíhal pod záštitou Fitness Institutu, který sídlí právě tady v Brně. Proč jsem se rozhodla pro něj? No, ze sociálních sítí jsem jej znala, samé dobré reference, pod vedením Jendy Cahy, který mi přišel jako dost inspirující a vzdělaná osobnost, která ví co dělá... Navíc s porovnáním s jinými se celkově jevil nejlépe, takže věc byla jasná.
V prvním dni jsme stihli představení jak nás všech mezi sebou, tak samotného Fitness Institutu, hrubý nástin práce trenéra a odpoledne už přišly základy anatomie.
To jsem se upřímně trochu lekla, protože slečna, která nám ji přednášela, byla.. no, řekněme, že mi asi její styl úplně nesednul. Ale dalo se to zvládnout a já se ten večer vracela domů s tím, že "Jo, to bude fajn."
Z praxe
Víkendy pak vždy probíhaly tak, že v sobotu jsme se od 9 ráno setkávali v A-sport hotelu, kde jsme mívali teoretické hodiny. Dopolední blok, pauza na oběd a odpolední blok. Teorie toho obsahovala opravdu hodně - anatomii, fyziologii, základy výživy, doping ve sportu, diagnostiku pohybového aparátu, pohybové schopnosti, sestavování tréninkových plánů, doplňky stravy, psychologii,... a bylo toho ještě více.
Musím se přiznat, že ve většině případů nám přenášeli skvělí lidé, se kterými jsme si mohli potykat. Odborníci z oboru, vzdělaní lidé, přímo doktoři nebo fyzioterapeutové, vyučující z VŠ... Až mě to překvapilo :) Nesedli mi jen asi dva a to je podle mě co říct.
Ze závěrečných zkoušek - obhajoba závěrečné práce
Neděle byly zase praktické. To jsme se scházeli v MišMaš fitness, kde jsem měli vždy na začátek zopakovali v sále něco z teorie - třeba podle toho, kterou svalovou partií jsme se daný den zabývali. A pak jsme se většinou rozdělili na dvě skupiny - jedna šla do fitka přímo se seznámit s principy cviků na onu partii, jak na správné dýchání, postavení těla, provádění pohybu,... A druhá zůstala v sále a měla jinou aktivitu - zkoušeli jsme například různé kruhové tréninky, pilates, bavili se o strečinku a zkusili si i pasivní strečink (navzájem jsme se protahovali), prováděli diagnostiku v praxi, správný postoj těla, zapojení core, břišní dýchání,... No byla toho opravdu spousta :)
I na praxích byl potřeba blok a zápisky
Bylo to celé dost intenzivní, přece jen jsme se scházeli téměř každý víkend po dobu 10 týdnů. S tím, že uprostřed jsme měli jeden studijní volný víkend. A před teoretickými závěrečnými zkouškami taky.
Hned na začátku taky bylo zadáno, že budeme vypracovávat závěrečnou písemnou práci, kterou musíme odevzdat do určitého termínu. Na výběr bylo asi ze 20 témat a myslím si, že každý si mohl nějaké to své najít.
Samotné závěrečné zkoušky byly potom rozděleny na dva termíny.
První byly praktické, které jsme měli před dvěma týdny, v neděli 12.3. Za úkol jsme měli vypracovat 4 tréninkové plány. Dostali jsme zadání na 4 různé osoby, každá měla jiný cíl, jiný problém, byla na jiné úrovni.. Bylo třeba je donést vytištěné, aby se zamezilo tomu, že někdo se tomu bude opravdu věnovat a donese skvělou práci, a někdo se na to naopak vykašle a sepíše to tam někde na koleni.
Potom jsme si losovali číslo, který trénink budeme trénovat, a potom člověka, se kterým. Vzájemně jsem se tedy odtrénovali, Jenda mezi námi chodil a kontroloval nás, dělal si poznámky.
Druhou možností, jak projít praktickou závěrečnou zkoušku, a tu si dvě od nás taky vybraly, byla skupinová lekce. Takže v jednom případě jsme šli na Pole dance (ne, neumřela jsem, ALE málem ano :D ) a v druhém jsme si ještě to dopoledne, kdy jsme měli praktické, odjeli pěkně pestrý kruhový trénink.
Banda fitnessáků na pole dance :)
První jsme si všichni napsali písemný test - 40 otázek, možnost výběru odpovědi, všeobecné znalosti z toho, co jsme probírali. Maximálně jsme mohli mít 8 chyb, což..někteří bohužel přesáhli, takže se chystají na druhý termín.
A ta druhá podčást byla obhajoba písemné práce. Byl sestavený pořadník, aby nebyly nikdy dvě stejná témata po sobě. Měli jsme vždy nějakou dobu na "potítku", kde jsme měli speciální dvě otázky na naši práci. No a potom už samotné zodpovězení oněch otázek, plus proč jsme si vybrali právě toto téma a popřípadě ještě nějaké doplňující otázky před odbornou komisí.
No, docela náročný a dlouhý proces, ale..zase promyšlený systém :)
Fotečky na závěr :)
Pak už si nás jen zavolali, aby nám pogratulovali a předali naše vytoužené Certifikáty s rekvalifikací. A byl konec. A těžko se tomu věřilo. Nastal zmatek, spousta focení, loučení a slibů, že se musíme vídat. Protože nakonec, řekla bych, jsme vytvořili i docela dobrou partu :)
A jsem opravdu neskutečně ráda za to, co všechno mi tento kurz dal. A tím právě nemyslím jen ten papír, který mi zaručí, že už můžu dělat co, co chci. Ale že jsem získala spoustu znalostí, ale i pohledů, jak na to. Spoustu skvělých vzpomínek a situací, na které budu ráda vzpomínat. Spoustu zážitků a nových zkušeností, které jsem si mohla vyzkoušet. A velkou spoustu lidí, se kterými mám mnoho společného a se kterými opravdu chci nadále udržovat kontakt, protože jsou přece jen ze stejného "světa" a zajímají je stejné věci.
Ani nemám slov a jdou mi skoro až slzy do očí.
Je to pro mě opravdu hodně...já ani nevím, jak to nazvat.
"Je to doma.." :)
Když jsem se do toho kurzu hlásila, což bylo někdy ke konci listopadu, byla jsem opravdu na nestabilním místě ve svém životě. Netušila jsem, co dělat, kam chci jít a co bude nebo nebude. Byla jsem zlomená, psychicky na dně, vyšťavená, unavená ze sebe sama. A tento kurz to tak nějak obrátil. Neříkám, že jen on a že vždy to bylo sluníčkové, ale..momentálně se cítím jako znovuzrozená. Jako že to bylo opravdu skvělé rozhodnutí, že jsem si splnila sen, že jsem opravdu dobrá! :) A i když je to jen začátek cesty a přede mnou je ještě hodně práce a hodně zavřených dveří, tak nějak se teď těším, až je budu moct otevřít a vrhnout se do toho.
Ještě nikdy jsem se na začátku cesty necítila tolik plná síly a energie.. Je to až neuvěřitelné, ten pocit v srdci, mám pořád nutkání se usmívat (jak zamilované pako!). Píšou mi lidi, které jsou kolik let neviděla, že si všimli na fb fotky, že mi gratulují, že působím a vypadám hrozně šťastně. Tolik mých blízkých a přátel mě v tom podporuje a já se na začátku tak bála, že to bude spíš pro smích, že to nepochopí... Přece jen jsem v mnohém otočila o 180°..
Aa..už radši pomalu skončím, stejně tady omílám pořád to stejné dokola, jen..jsem chtěla říct, že..ona ta nejistota asi není vždy tak úplně špatná. Bez ní se přece jen opravdu nepozná, kde začíná ta jistota a ...to štěstí.
Pokud uvažujete nad tímto kurzem, určitě neváhejte.. Znala jsem ty lidi, co jej vedou z různých sociálních sítí, ale..to není jako je znát osobně. A i když je třeba Jenda fakt známá fitness osobnost v Česku (řekla bych), je pořád takový lidský a opravdu skvělý, upřímný člověk. A dělá to s láskou. Což jde hodně vidět. A já to hrozně oceňuji :)
A UŽ FAKT KONČÍM! :D
Mějte se moc hezky a zase brzy u nějakého článku :)
PS: Užívejte jarního sluníčka :)
